Hutnění násypu v základu domu (možnosti)

Výstavba základů stavebního objektu, ať už se jedná o rodinný dům, komerční stavbu nebo větší chalupu, je vždy realizována na základě vlastností podkladní zeminy i okolních podmínek, které definují jednak její soudržnost, jednak přítomnost dalších rizikových faktorů, mimo jiné například úroveň podzemní vody. V případě nehomogenní podložní zeminy s nízkou únosností je nutné vylepšovat základovou spáru vylepšujícím násypem, který umožní dosáhnout optimálního sedání stavby přidáním další únosné vrstvy. Násypy mohou být řešeny jako podsypy přímo pod základový prvek nebo násypy do mezizákladového prostoru, případně se může jednat o posypy pod základovou desku z pokročilých materiálu s izolačními vlastnostmi.

Provádění základových násypů

Klasické základové násypy slouží především k zajištění optimálních vlastností vrstvy zeminy, která nese základové prvky. Provádí se do základové spáry a je nutné je vhodným způsobem zhutnit, aby byla zajištěna dostatečná soudržnost násypu. Běžné násypy se vytváří z těchto materiálů:

drcené kamenivo ve štěrkové frakci
drcený betonový recyklát

Úkolem klasického podsypu nebo násypu je dosáhnout homogenního podloží, jedná se tedy v podstatě o náhradu vrstvy zeminy v nezámrzné hloubce v tloušťce vrstvy odpovídající výsledkům geologického průzkumu (řádově se pohybuje v rozsahu několika desítek centimetrů). Méně často se podsypy používají také pod základovou desku – zemina pod ní se spíše hutní.

Podsyp pod základovou deskou

Pokud je zemina pod základovou deskou jemnozrnná s vysokou plasticitou, je nutné provést násyp i na ní, jelikož takový podklad zpravidla prakticky zhutnit nejde. V takovém případě se provádí její zpevnění ve dvou krocích, a to zaválcováním hrubozrnného stěrku a následným násypem druhé hutněné vrstvy. Podsyp pod základovou deskou se může využít také k odseparování spodní zeminy a disponovat speciální sekundární funkcí tepelného izolantu (v současné době se k tomuto účelu využívají podsypy z lehčeného umělého kameniva keramzitu).

Postup přípravy násypu pro základové prvky

Použitý násyp se do základové spáry ukládá po vrstvách, z nichž každá je samostatně zhutněná. Tloušťka jednotlivých vrstev záleží vždy na typu použitého materiálu násypu (především na použité frakci kameniva). Před hutněním je každou vrstvu potřeba rovnoměrně rozprostřít a následně je realizováno hutnění, a to v závislosti na dostupnosti a ploše násypu:

povrchové
hloubkové

Účelem hutnění je dosáhnout soudržnosti, zvýšené únosnosti a také snížení propustnosti násypu.

Povrchové hutnění násypu

Při povrchovém hutnění násypu se mohou používat buď plošné hutnící prvky, nebo se aplikují standardní postupy využívající pěchovadla. Nejčastějšími hutnícími zařízeními jsou vibrační desky, válce nebo pěchy podle toho, jaká je dostupnost a plocha hutněného násypu, tzn. u větších ploch se aplikují klasické nebo vibrační válce, u menších ploch pak vibrační desky a lokalizované hutnění se provádí vibračními pěchy.

Hloubkové hutnění násypu

Při hloubkovém hutnění násypu záleží obvykle na umístění vrstvy pod úrovní terénu. V případě větších hloubek se používá vibroflotace anebo pěchování, u běžných soukromých staveb pro bydlení se však s hloubkovým hutněním obvykle nesetkáte.

Boční násypy mezizákladového prostoru

Kromě podsypů se u nevhodných podkladových půd využívají také boční násypy, jejichž úkolem je stabilizovat základovou konstrukci před vybočováním do stran. Násyp může rovněž sloužit jako separační vrstva, do mezizákladového prostoru se ukládá po zbudování základů a následně se hutní obdobným způsobem jako podsypy v závislosti na tom, jaká je plošná dostupnost vrstvy.

Ohodnoťte tento článek:

Hodnocení: 5/5 (2 hlasy)