Parotěsná zábrana představuje ve stavebnictví důležitý prvek. Co to je a k čemu všemu se vlastně používá?
Parotěsná zábrana představuje ve stavebnictví důležitý prvek. Co to je a k čemu všemu se vlastně používá?
Jedná se o parotěsnou fólii. Nejčastěji se vyrábí z polyetylenu, který se ještě zesiluje o výstužnou mřížku. Některé fólie bývají stejně tak opatřeny hliníkovou vrstvou. Ta dokáže teplo odrážet nazpět do interiéru, čímž zajišťuje posílení tzv. difúzního účinku.
Primární její vlastností je parotěsnost a hydroizolace. Používá se proto, aby se páry, které se vytvoří běžnou činností v domě (vaření, sprchování se), nemohly šířit do střešní konstrukce i do tepelné izolace. Vzduchotěsně odděluje vnější prostry od dalších konstrukčních vrstev, to znamená, že brání tomu, aby do střešní kontrukce nebo obvodového pláště, velmi jednoduše řečeno, prostoupila vlhkost.
Tím tak zajišťuje jejich delší životnost, vlhkost totiž v čase způsobí vznikl plísní nebo hniloby dřevěných konstrukcí, dále má fólie vliv na funkci tepelné izolace, optimalizuje vzduchotěsnost stavby (tzn. průvan neproniká dovnitř a vzduch z interiéru naopak ven) a brání tepelným ztrátám. Význačně tak dokáže ovlivnit ekonomickou náročnost vytápění objektu.
Parotěsná zábrana musí být umístěna v konstrukci před tepelnou izolací ve směru z interiéru nebo mezi vrstvami tepelné izolace. Aby mohla parozábrana adekvátně plnit svou funkci, je nezbytné, aby byla provedena souvisle, tzn. je potřeba pečlivě napojit spoje. Nejčastěji se používá lepicí páska, protože se s ní pracuje nejsnáze. Fólie musí stejně tak dokonale těsnit, jinak dochází k nežádoucímu vzniku tzv. tepelných mostů. Tedy v podstatě dojde k tomu, že teplo tudy zevnitř odchází ven. Místem poškození dále proniká do konstrukce vhlkost a parozábrana poté samozřejmě adekvátně neplní svou zásadní funkci. Proto je nezbytné dávat pozor na různé trhliny, netěsnosti td. Specifický případ pak představuje použití parotěsné zábrany u dřevostaveb. Dle funkce si vybíráme konkrétní produkt, v základu se parozábrany dělí na dvě kategorie.
Vykazují poměrně malý odpor vůči prostupu vodních par. Proto je jejich uplatnění na místě tehdy, kde se nepředpokládá výraznější prostup vlhkosti.
Používají se tam, kde existuje riziko vyšší expozice vlhkosti. Zpravidla jsou to právě ty, které jsou navíc potaženy onou hliníkovou vrstvou.
Pro optimální funkčnost tohoto prvku jsou zcela určující jeho vlastnosti, které mají podstatný vliv na kvalitu zábrany, a tím i celého systému zateplení. Lze říci, že laik by se měl zaměřit zejména na ekvivalentní difúzní tloušťku a přítomnost mřížky.
Nebo velmi jednoduše řečeno kolik vodní páry může projít fólií na ploše 1 m² za dobu 24 hodin.
Tato hodnota stanovuje ekvivalentní tloušťku nehybné vrstvy vzduchové mezery v metrech, která bude plnit totožnou funkci jako daný materiál (tedy fólie) při definovaných okolních hodnotách prostředí.
Definuje schopnost parozábrany odrážet teplo. Proto čím je reflexivita vyšší, tím pochopitelně lépe.
Předznamenává životnost parozábrany, neboť zvyšuje její odolnost vůči mechanickému poškození.
Stanovuje váhu materiálu na 1 m², proto opět platí, že čím více, tím lépe. Materiál je pevnější a je tedy mechanicky odolnější.
Zlepšuje vlastnosti parozábrany a zvyšuje její celkovou užitnou hodnotu.
Neboli vystužení již zmiňovanou mřížkou. Díky němu opět dochází ke zlepšení celkové pevnosti materiálu. Parozábrany s mřížkou jsou proto obecně doporučovány.
Určuje odolnost parozábrany v rámci vymezeného teplotního rozmezí. Žádoucí je tedy rozmezí co nejširší.
V rámci EU se jedná o povinnost, parozábrana proto musí být označena certifikací CE.
Paropropustné fólie, spíše se ale setkáte s termínem difúzní fólie, jsou takové fólie, které mají zajistit ochranu izolace i prvků střešní konstrukce před vzdušnou vlhkostí typicky vznikající z deště či sněhu. Plní tedy funkci doplňkové hydroizolace. Současně musejí páru vznikající v interiéru naopak propustit do odvětrávaného prostoru střešního pláště, jak už vyplývá z jejich názvu.
Brání tedy v první řadě prostupu vody do izolace v případě porušení celistvosti střešní krytiny nebo při kondenzaci vlhkosti pod ní. Současně dokáží podstřešní konstrukci chránit před prachem, sazemi nebo před nepříznivým vlivem větru. Instalují se pod střešní krytinu na tepelnou izolaci, popřípadě na dřevěné bednění. Pro spolehlivé upevnění slouží spony mechanické sešívačky, pozinkované nebo hliníkové hřeby.