Okapový chodník slouží k tomu, aby odvedl veškerou vodu od budovy a zabránil tedy efektivně tomu, aby na nemovitost působila vlhkost, která může být příčinou řady problémů. Jak ho realizovat správně?
Okapový chodník slouží k tomu, aby odvedl veškerou vodu od budovy a zabránil tedy efektivně tomu, aby na nemovitost působila vlhkost, která může být příčinou řady problémů. Jak ho realizovat správně?
Zdivo je nutné izolovat, a to jednak vůči srážkám a jednak i před účinky vlhkosti vzlínající ze země. Vlhkost se na nemovitosti podepisuje negativně nejen z estetického hlediska, protože špiní fasádu. Primárně stavbu znehodnocuje, dochází k rozvoji plísní nebo dřevokazných hub, což významně ohrožuje na zdraví také její obyvatele.
Sokl patří k těm částem budovy, které jsou v tomto směru nejvíce ohroženy. Proto je nezbytné nepodcenit vhodnou izolaci. Běžně známá je hlavně ta vodorovná. To znamená, že se oddělí stěny od základů, a to vodorovným pásem nepropustné izolace. Dojde tedy k tzv. podříznutí domu. Zapomínat bychom však neměli ani na izolaci svislou. Ta v podstatě kompletně oddělí spodní část stavby od okolní zeminy, čímž opět brání pronikání vlhkosti a z toho plynoucím problémům.
Proto bychom neměli ani podcenit vybudování okapového chodníku. Jeho hlavním smyslem je právě odvádění vody od základů, může ale samozřejmě sloužit i coby pochozí plocha. Pamatovat by se na jeho zbudování proto mělo už v okamžiku, kdy na stavbě probíhají zemní práce.
I když okapový chodník na zbudování není nijak složitý a nevyžaduje zkušeného stavitele, zvažte, zda raději výstavbu přece jen nesvěříte profesionálům. Mějte na paměti, že je potřeba hlavně ve fázi hutnění celý postup provést kvalitně a mít za tímto účelem k dispozici adekvátní techniku. Jinak později hrozí, že se okapový chodník propadne.
Proto má být okapový chodník s adekvátním sklonem, uvádí se optimálně počítáme na vyspádování 0,5 % sklonu ve směrů podél a 2,5 % sklonu napříč. S tímto sklonem se musí počítač už v předchozí fázi zemních prací, pozor.
Zda má být z nepropustného materiálu nebo bychom měli použít obsyp kačírkem či drtí, to v zásadě z hlediska smyslu okapového chodníku není takový rozdíl. Voda se buď k domu nedostane nebo se skrze propustný materiál vsákne do nižších vrstev, výsledek by měl tedy v obou případech být srovnatelně dobrý.
Rozhodujte se spíše dle jiných kritérií. Materiál by jednak měl odpovídat ostatním zamýšleným cestám u domu. A jednak pamatujte na to, že plánujete-li chodník využívat právě i coby pochozí plochu, zvažte pořízení dlažby. Asi nejčastěji se používá betonová, především zámková, kamenná dlažba ale řadě lidí víc vyhovuje z estetického hlediska, protože působí přirozeněji. Po dlažbě se vám bude zcela nepochybně chodit příjemněji. Pak je optimální i širší chodník, a to minimálně metr. Jinak vám postačí i půl metru.
Předem je vhodné připravenou jámu vyložit netkanou textilií. Na funkci chodníku to sice nebude mít žádný vliv, ale zabráníte tak případnému prorůstání plevele atd. Do hloubky zhruba kolem 40 cm kolem domu coby základ umístíme drť, a to ve frakci 8 až 16 mm, do hloubky 15 - 20 cm. Na tuto vrstvu připravíme zásyp z drceného kamene frakce 4 - 8 mm, celková tloušťka této vrstvy bude 3 - 4 cm. Poslouží nám coby podklad pro zámkovou dlažbu.
Drť je potřeba kvalitně uhutnit. Následně můžete začít s budováním zahradních či parkových obrubníků. Tato úprava poslouží k tomu, aby se zachovala celistvost dlažby či zásypu, chodník se tím, jednoduše řečeno, zpevní. Dlažba se zasypává křemičitým pískem a poté opět hutní. Někdy se dlažba s kačírkem také kombinuje. Kačírek je potřeba před použitím propláchnout.
Postupem času se z praktických důvodů už upustilo od litého betonu. Ukázalo se totiž, že čím, jak se stavba postupem času ještě sesedá, nakonec vzniká mezi domem a samotným chodníkem nežádoucí mezera.