Jak na vrzající parkety?

Parkety jsou i v současnosti velmi populární podlahovou krytinou. Ve starých domech je stačí jen natřít a podlaha je často krásnější než i ty nejmodernější podlahové materiály. Stejně jako ostatní dřevěné podlahy, i parkety evokují pocit tepla, takže po nich rádi chodíme i bosí. Mně třeba připomínají dětství a starý byt mých rodičů, kde se ještě topilo v kamnech na uhlí. Dřevěné parkety jsou prostě úžasné, až na to vrzání…

Proč parkety vržou?

Dřevo je přírodní materiál a i když se parkety vyrábějí z dřeva již vyschlého, to i po letech pořád pracuje. Dřevo nejvíce ovlivňuje teplota a relativní vlhkost vzduchu prostředí. Každé teplotě a relativní vlhkosti vzduchu odpovídá určitá vlhkost dřeva. S přijímáním a vydáváním vlhkosti jsou svázány objemové změny dřeva, neboli jeho bobtnání a sesychání. Dřevo tak reaguje na změny teploty nebo vlhkosti v místnosti změnou svého objemu. Takže když je venku horko a vzduch je suchý, nebo když se v místnosti topí, parkety se smršťují. Naopak, s nižší teplotou a vyšší vlhkostí se zase roztahují.

Tyto opakované pohyby mohou zapříčit, že se parketa nebo její část odlepí nebo ji hřebíky nedrží dost pevně, podle toho, jak byla původně parketa připevněna k podkladu. Parketu pak na podkladu už drží jen drážka a péro. A právě tyto uvolněné parkety při zatížení celou vahou těla vržou, jak se obě dřevěné části o sebe otírají. Pro někoho to může být závan starých dobrých časů, ale slabší povaha z těch zvuků po určitém čase začne pomalu šílet.

Vrzání je horší než hlídací pes

Ukážeme si to na příkladu ze života. Máte po dlouhé době sraz s kamarády, ale slíbíte manželce, že budete nejdéle v jednu doma, protože ráno jedete na velký rodinný nákup. Když se konečně s kamarády rozloučíte, je už podstatně déle, a vy toužíte po jediném - dostat se do ložnice, aniž by se manželka podívala na hodiny. Jenže ložnice vašeho bytu ve starém domě je za obývákem s nádhernou parketovou podlahou. Tři, čtyři, pět kroků a manželka stojí ve dveřích a s ironicky shovívavým úsměvem říká: „Tak co, miláčku, teď už konečně uděláš něco s tou vrzající podlahou?“

Přeložení, vybroušení nebo kompletní rekonstrukce?

Když pomine bolení hlavy, asi se do toho budete muset konečně dát. Jenže jak na to? Máte několik různě náročných možností. Asi nejjednodušší způsob je rozebrat poškozená místa a uvolněné parkety přeložit.  Nově pokládané parkety přilepte kvalitní lepidlem a bude po vrzání. Zkušení kutilové doporučují třeba tento postup. Do středu uvolněné parkety provrtáte otvor čtyřmilimetrovým vrtákem a vyvrtaným otvorem vstříknete pod uvolněnou parketu řídké polyuretanové lepidlo. To při vysychání mění svůj objem a roztahuje se, takže vyplní vzduchový prostor a parketa se tak pevně přilepí k podkladu. Opravenou parketu je třeba alespoň na dvanáct hodin zatěžkat. Vyvrtanou dírku je třeba nakonec vytmelit akrylátovým tmelem, případně voskem ve stejné barvě, jakou mají parkety. 

Druhou variantou je parketovou podlahu důkladně vybrousit, pak ji nalakovat a naolejovat. Vrzání mohou způsobovat i prostory mezi spárami, které můžete zatmelit prachem z broušení. Jednak tak využijete odpadový materiál a navíc se výsledný tmel nebude barevně od dřevěných parket nijak odlišovat.  Pokud si necháte podlahu vybrousit i nalakovat od odborníků, počítejte s cenou od cca 240 Kč za metr čtvereční.

Nejdůkladnějším, ale také nejkomplikovanějším způsobem je celková rekonstrukce celé podlahy. Nejdříve musíte odmontovat všechny parkety a pak opravit úplně všechny podlahové vrstvy bez výjimky, včetně nosných trámů a prkenného záklopu na nich. Můžete to sice zkusit sami, ale není to nic jednoduchého. Takže nechcete-li kromě vrzání řešit i úplně jiné podlahové problémy, oslovte na to raději specializovanou firmu.