Adekvátní odvodnění bychom neměli podcenit nejen u vlastní nemovitosti, ale také u balkonu nebo terasy. Proč a jak na něj správně?
V první řadě bychom se měli zaměřit na správnou orientaci balkonu nebo lodžie vůči světovým stranám. Nevhodným dimenzováním si jednak omezíme možnost jejich užívání a jednak se tímto způsobem můžeme poměrně zásadně negativně podepsat na celkové životnosti konstrukce. Se zkracováním životnosti se pak dále pojí teplotní namáhání, které lze efektivně omezit volbou vhodného zastíněnění.
Už v této první fázi je nutné pamatovat na adekvátní sklon, který by měl být zhruba 1 % až 2 %. Jde o hodnotu doporučovanou a v praxi také uplatňovanou, nejde ale o zcela závazný postup. Dlažbu na podložkách můžeme realizovat i vodorovnou. Má to ovšem podmínku, musí pod ní být vodotěsná izolace, a to striktně ve sklonu k odvodňovacím prvkům. Coby odvodňovací systém ale nikdy neslouží drenážní systém umístěný pod betonovou mazaninou.
Použít je vhodné světlé dlaždice menšího formátu, což zajistí menší objemové změny i dokonalejší celoplošné spojení. Pozor, u dlažby nebo obkladu platí, že vodotěsnost nelze prakticky nikdy spolehlivě garantovat. Pak je zcela nutné, aby při budování bylo pamatováno i právě na vodotěsnou izolaci.
Odvodnění je spolu se správně provedenou hydroizolací naprosto klíčovým momentem, pakliže si přejeme ochránit balkon nebo terasu před vlivem mrazu nebo deště. Jestliže bychom tento aspekt podcenili, opět tak výrazně celé konstrukci omezíme nebo zkrátíme životnost.
Vzhledem k rozsahu bývají finančně i časově nejnáročnější dodatečné opravy teras. U balkonů nebo lodžií determinuje tento fakt hlavně menší plocha, takovéto dodatečné náklady jsou proto přirozeně mnohem nižší. Problémy mohou přitom ústit k zatékání na samotnou stavbu a dovnitř interiéru. Což posléze vede k rozvoji plísní, jež přirozeně představují výrazné zdravotní riziko pro obyvatele.
Zpravidla jsou lodžie nebo balkony vyspádovány ve směru vně od budovy a jsou typicky ukončeny tzv. okapnicí. U větších balkónů nebo teras se pak můžeme charakteristicky setkat s okapnicí napojenou na podokapní žlaby.
Základním prvkem bývá tzv. ukončovací profil. Jeho instalace brání zpětnému vzlínání vlhkosi do stavby.
Voda je jednoduše nasměrována do odvodňovacího žlabu, jehož instalaci bychom neměli rovněž podcenit. U svodového potrubí i odvodňovacího žlabu potom podstatnou roli hraje kvalita použitého materiálu i řemeslné provedení.
Odtok vody či zavěšený žlab by měl být součástí každého balkonu nebo lodžie. Pakliže navíc mají uzavřený parapet, má být kromě odtoku v parapetu ještě navržen jako nouzový přeliv propouštěcí otvor o minimální jmenovité světlosti 40 mm. Vodu můžeme svádět do odpadního potrubí střešního odvodňování, není-li parapet uzavřený ze všech stran.
Odvod vody přes vodní hladinu nebo přes odkapávací okraj má jednu zásadní podmínku: Nesmíme tímto způsobit komukoli žádné škody.
V tomto případě se běžně provádí odvodnění za pomocí vpustí. Pro zvýšení bezpečnosti se na terasách a plochých střechách navíc ještě i používají bezpečnostní přepady. Máme-li k využití pouze balkon nebo lodžii menších rozměrů do 5 m², postačí i tzv. odvodnění přímé. Voda tedy může stékat chrličem nebo po okapnici. Doporučovaný sklon je shodný, to znamená výše uvedená cca 2 %. Vodu musíme nechat stékat tak, abychom s ní opět žádným způsobem nepoškodili, to znamená, že musí odtékat mimo příjezdové cesty atd. Velikost okapového žlabu se pak navrhuje přímo úměrná velikosti terasy.