Jak správně svařovat elektrodou?

Svařování elektrodou

Technologie svařování obalenou elektrodou patří k rozšířeným způsobům spojování materiálů. Princip spočívá v hoření oblouku mezi materiálem a elektrodou, který je aktivován v momentě dotyku. Vzniká tak svarová lázeň chráněná obalem. Při chladnutí je svar chráněný povrchovou struskou, která se následně odstraní. Běžná elektroda má délku okolo 400 mm, proto je při delším svařování nezbytné použití hned několika kusů. Tento typ svařování se nejčastěji používá při spojování legovaných i nelegovaných materiálů o tloušťce od 2 do 50 mm. Našel své uplatnění především u ocelových konstrukcí, tlakových nádob a v lodním průmyslu.

Správný postup při svařování

Před svařováním je nutné svařované plochy důkladně zbavit všech nečistot. Poté nastavíme svařovací proud. Pokud je vyšší než doporučený, dochází často k vrubům, párám a rozstřikům. Může nám vzniknout spálená svarová housenka. Při použití vyššího svařovacího proudu se elektrody přežhavují. Abychom tomu zabránili, snižme proud nebo použijme širší elektrody. Naopak pokud je nižší příkon, stává se často, že se elektroda netaví a oblouk nezapálí. Netvoří se také souvislá svárová housenka. V tomto případě zvyšme proud nebo použijme elektrodu s menším průměrem. Oblouk zapálíme lehkým škrtnutím o svařované místo. Poté elektrodu oddalme od materiálu o dvojnásobek jejího průměru. Při svařování je důležité udržovat správný sklon. Elektrody by měly být vedeny mírně zešikma. Struska nesmí předbíhat oblouk, ale zároveň není žádoucí, aby byla pozadu. Po zapálení vedeme elektrodu pomalu ke zkušební desce. Délka oblouku musí být konstantní. Vhodnou délku oblouku poznáme podle praskavého vzduchu. Při kratší vzdálenosti se elektroda lepí na desku a je slyšet třaskání. Delší oblouk se pak složitě udržuje a vydává jasné zvuky.

Ohodnoťte tento článek:

Hodnocení: 3.95/5 (41 hlasů)