Jak správně nabrousit vrták?

Broušení vrtáků je něco jako vysoká škola kutilství. Málokterý kutil přizná, že to neumí, takže se často stává, že se místo nabroušeného vrtáku dočká spíše návštěvy nejbližší profesionální brusírny, nebo rovnou hobby obchodu, kde si koupí vrták nový. Jako u všeho, i u broušení vrtáků je nejlepší prevence. Pokud používáte správný vrták na správný materiál, vydrží vám bez broušení podstatně déle.

Profesionálové i šikovní amatérští brusiči se shodují v jednom – na broušení vrtáků je třeba mít talent, respektive určitý cit, který se dokonale naučit nedá, ale léty praxe se dá vylepšit. Někdy i v profesionálních brusírnách nepoužívají složité k broušení určené nástroje, ale brousí se takzvaně v ruce. I šikovnému řemeslníkovi by totiž trvalo mnohem déle nastavit nástroj na konkrétní vrták, než správný úhel prostě odhadnout.

Kupovat si tak nějaké drahé specializované „vymyšlenosti“ pro profíky do domácí dílny je opravdu zbytečné. Kolikrát ročně budete vrtáky brousit? Pro kutily se dají koupit i různé ostřiče v ceně kolem tisícovky, ale názory na ně se v internetových diskusích dost liší. Můžete najít naprosto protichůdná tvrzení - od naprosté spokojenosti až po věty, že je to jen vyhazování peněz. Za dvě až tři stovky si můžete koupit tzv. kolébku. Její název pochází od kývavého pohybu, který se v ní upnutá vrták připevněný na brusku ostří. Zkušení brusiči přesto doporučují brousit takzvaně přes prst ve správném úhlu. Nezbývá vám než trénovat.

Doma bruste jen menší vrtáky

Pokud se přes všechna varování chcete pustit do broušení vrtáku sami, měli byste dodržovat několik zásad. V ruce se brousí vrtáky menších průměrů, do 10 mm. Větší si nechte nabrousit raději profesionálně. Pokud chcete nabrousit ulomený, nebo spálený vrták, nejdříve ho zkraťte. Jste-li v broušení vrtáků začátečníky, zkuste nejdřív začít osmimilimetrovým nebo desetimilimetrovým, kde vše lépe uvidíte. Zkušenosti získané na těchto velikostech můžete uplatnit při broušení menších vrtáků. První broušení asi nedopadne dobře, takže začněte na to nejhorším vrtáku, co doma máte a jehož zničení nebudete litovat. Klidně ho opakovaně zkraťte a zase zkuste nabrousit, dokud nezískáte ten správný fortel.

Základem úspěchu vlastního broušení je důkladné prozkoumání geometrie vrtáku. Při broušení byste měli originální geometrii co nejvíce „okopírovat“. Existují dva základní typy vrtáků. Nejlevnější vrtáky jsou označovány jako HSS-R a mají jednoduché ostří. Dražší vrtáky HSS-G mají obvykle samonaváděcí dvojitě broušený hrot. Každý vrták má hlavní ostří, hřbet, čelo, příčné ostří, jádro a vybroušení.

Při vybrušování vrtáku dochází k zúžení příčného ostří, které je k hlavnímu ostří obvykle v úhlu 55 stupňů. Na kuželových plochách hřbetu se musí podbrousit úhel hřbetu, který se liší podle typu materiálu. U velmi tvrdého materiálu je úhel hřbetu 6 – 9°, u středně tvrdého 9 – 12° a u měkkého 12 – 18°. Během broušení je nutné průběžně kontrolovat souměrnost ostří (šablonou nebo optickým měřidlem kontrolujeme sklon břitu, úhel hrotu a také zda jsou obě ostří stejně dlouhá) a také úhly. Pokud nejsou břit naostřené souměrně, vrták bude zatěžován jednostranně a vrtání nemusí být přesné. Nestejně dlouhá ostří způsobují vybočení vrtáku z osy a větší průměr vrtané díry.

Výběr kotouče je zásadní

Na broušení použijeme kotoučovou brusku. Při vlastním broušení je důležité použít kvalitní kotouče, nejlépe tuzemské výroby, protože hobby brusky mají často laciné kotouče z dovozu, s kterými vrták pořádně nezabrousíte. Materiál broušeného vrtáku určí typ kotouče – kovové vrtáky brousíme na jemném kotouči, který během broušení musíte pravidelně chladit, nejlépe v kbelíku či plechovce se studenou vodou. Vím, že víte, ale pozor na vodu a elektřinu dohromady.  Vrtáky s hroty z tvrdých kovů se brousí na hrubém kotouči. Brusku mějte na nižších otáčkách, kotouč se u těchto vrtáků naopak chladit nesmí, protože by mohl prasknout.