Stěhujete-li se poprvé do vlastního bydlení, hlavním limitujícím faktorem na cestě za novým domovem bude zcela nepochybně cena. Co všechno má na ni vliv?
Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Stěhujete-li se poprvé do vlastního bydlení, hlavním limitujícím faktorem na cestě za novým domovem bude zcela nepochybně cena. Co všechno má na ni vliv?
Pro porovnání si uveďme modelový příklad bytu o výměře 65 m². Za ten dáte v Praze v roce 2018 průměrně 5,7 milionu korun, jak uvádí dostupné aktuální statistiky portálu CenovaMapa.org. U rodinného domu se naproti tomu ve stejné lokalitě cena na konci roku 2017 pohybovala průměrná cena na 58 071 Kč za m². Tato data vycházejí z informací portálu CeMap.
Prudký růst se přitom týká hlavně panelových domů, v některých lokalitách v metropoli už jsou panelákové byty dražší než bydlení v původní cihlové zástavbě. Lze také říct, že chování cen v Praze se výrazně podepisuje na bydlení ve Středočeském kraji. Ceny bytů rostou už pátým rokem a analytici zatím sestup nepředpokládají, v Praze a Brně bydlení naopak ještě podraží.
Jak už vyplynulo z úvodního modelového příkladu, jedná se o nejpodstatnější vlastnost. Z hlediska výsledné ceny má lokalita přibližně čtvrtinovou váhu. Dražší je bydlení ve městě, tradičně nejnákladnější je žití v centru Prahy. Lépe na tom nicméně nejsou ani jiná velká česká města jako Brno či Plzeň.
V rámci porovnání lze říci, že menší byt v metropoli vás pak vyjde dráž než větší v okresním městě. Cena bytu zkrátka se snižující se atraktivitou lokality významně klesá. Bydlení na zapadlé samotě je z ekonomického hlediska prakticky nejvýhodnější možností. Dáno je to samozřejmě tím, že schází občanská vybavenost a prakticky za vším se musí dojíždět. V místě může chybět škola či školka, lékař atd.
Vliv má i to, jestli se v lokalitě bydlí příjemně a okolí působí esteticky. Výhled do zeleně posouvá hodnotu na cenovce směrem nahoru, pohled do oken protějšího paneláku naopak vašemu rozpočtu na nový domov uleví. Podobně to platí o blízkosti rušné dopravní tepny, smíříte-li se se životem v hluku, odměnou vám bude levnější byt.
Jedná se o druhé nejpodstatnější kritérium hned po lokalitě, jež opět má při určování ceny zhruba čtvrtinovou váhu.
Pozor, velikost bytu se udává v metrech čtverečních, jedná se tedy o mnohem přesnější informaci. Z hlediska dispozice označované například 2+1 nebo 3+1 reálnou velikost bytu nepoznáte, byt 2+1 může ve skutečnosti samozřejmě být větší než 3+1, tato informace uvádí pouze to, jak je řešen. Obecně patří mezi preferovaný typ dispozice hlavně právě 3+1.
Oba faktory jdou ruku v ruce i při určování ceny bytu. Cena za metr čtvereční, kterou si zjistíte v cenové mapě, je proto orientační ukazatel a rozhodně neplatí, že čím více metrů, tím úměrně dražší byt v celkovém součtu bude. S prostým násobením si nevystačíte, pokud totiž nebude dispozice navržena účelně, cenu za byt to ve výsledku paradoxně „srazí“.
Pro srovnání: Ve skutečných inzerátech realitních kanceláří můžete v roce 2018 najít byt o dispozici 2+1 o celkové výměře 58 m² za cenu 2 450 000 Kč. Zájemce se za ním musí stěhovat do Plzně. Jiný byt tamtéž o dispozici 3+1 s velikostí 62 m² stojí 2 700 000 Kč. Oba se nacházejí v paneláku.
I když byly paneláky tradičně považovány za tu nejsnáze dostupnou alternativu bydlení, z úvodu vyplývá, že situace se v některých místech změnila natolik, že na cihlový byt si větší rozpočet připravit nebudete muset. Ještě v roce 2013 se přitom uvádělo, že panelákový byt vychází levněji průměrně o 20 %.
Vliv má stejně tak celkový technický stav nemovitosti. Pokud bude v dobré kondici, musíte se připravit na vyšší investici. Platí to i pro samotný byt. Je-li velmi levný, pozor na to. Možná potřebuje rekonstrukci, která bude v konečném důsledku velmi nákladná. Již zmiňované panelákové byty vyžadují především obnovu bytového jádra. Připlatíte si přirozeně i tehdy, když rekonstrukce potřeba není a ještě řadu let potřeba ani nebude, protože se jedná o novostavbu. A to tím spíše, když se použily kvalitní materiály.
Vlastníkem bytu může být soukromá osoba nebo družstvo. Obecně vzato jsou sice družstevní byty o cca 20 % levnější než byty ve vlastnictví soukromém, výhodnost jejich pořízení je však diskutabilní. Byt totiž v takovém případě nevlastníte, disponujete pouze členským podílem v družstvu. Nemůžete jím tedy ani ručit, což představuje problém u hypotéky, která je pro řadu lidí stále ještě jediným dostupným způsobem, díky němuž si vlastní bydlení mohou pořídit.
Možná by vás to nenapadlo, ale cenu bytu mohou navýšit i zdánlivě nepodstatné faktory. Chcete bydlet ve druhém až předposledním podlaží? Musíte si připlatit. Byty v prvním patře se podle zástupců realitních kanceláří prodávají o cca 10 % levněji. Podobně nepopulární je i poslední patro. Naopak má-li váš vysněný byt terasu nebo velkoryse pojaté úložné prostory v podobě sklepa, cena stoupne.