Co s dešťovou vodou?

  

Dešťová voda je jedním z důležitých využitelných zdrojů a je škoda nechat ji jen tak bez užitku odtéct. To ví určitě každý, kdo se dennodenně potýká se zavlažováním zahrady.

Podívejme se, k čemu všemu je možné dešťovou vodu využít a jak ji efektivně zachytávat.

Pozitiva srážkové vody

Má spoustu užitečných vlastností, a navíc po odečtení nákladů na systém jejího zachytávání je v podstatě zadarmo, má tak pro vás i velmi pozitivní ekonomický efekt.

Absence minerálních látek

Dešťová voda je měkká voda, tedy čistá voda bez chloru, solí apod. Oproti podzemní vodě nebo vodě chemicky upravené v čistírnách tak nezanáší zavlažovací systém vodním kamenem, není potřeba ji změkčovat v případě použití na praní.

Ochrana pozemku před podmáčením

Zachytáváním dešťovky ochraňujete svůj pozemek před podmáčením, což je účelné zvláště v případě jílovitého podloží.

Úspora peněz

Jejím využitím šetříte své peníze. Podle obecně přijímaného odhadu je možné v domácnosti uspořit až 50% nákladů na vodu.

K čemu všemu lze srážková voda využít

Zalévání zahrady

Asi nejčastější způsob využití dešťové vody je průběžné zavlažování zahrady. Můžete svou nádrž dešťové vody napojit na automatický zavlažovací systém, použít čerpadlo a zavlažovat zahradu podle potřeby, nebo zůstat u klasické konve, ve všech případech vám bude dostatečná zásoba dešťové vody k užitku.

Splachování WC

Spotřeba vody na splachování činí až 30% celkové spotřeby vody v domácnosti. Proto je praktické využít srážkovou vodu i k tomuto účelu. Musíte však počítat s vyššími náklady na vybudování rozvodu užitkové vody, který musí být oddělený od okruhu vody pitné. Tak je možné vodu přepnout, když užitková voda v akumulační nádrži dojde, a splachovat dočasně pitnou vodou.

Úklid, umývání auta

Dešťovou vodu můžete využít všude tam, kde by bylo zbytečné plýtvat pitnou vodou. Můžete s ní vytírat podlahy, umývat okna, mýt auto atd.

Praní

Další významnou úsporu vody pro domácnost přinese použití dešťové vody k praní. Navíc uspoříte i náklady na změkčovadla vody a prací prostředky, které čistá voda bez minerálních látek lépe rozpouští, a šetříte i svou pračku, u které nedochází k zanesení vodním kamenem.

Voda tekoucí ze střechy

Autor: lilmedia

Co je potřeba si promyslet před vybudováním systému na zachytávání dešťové vody

Účel, k němuž budete vodu využívat

Zda ji budete jen zachytávat, používat pro zalévání, nebo i pro využití v domácnosti.

Můžete vybudovat akumulační nádrž jen jako takovou pojistku pro případ velkých dešťů, abyste ochránili pozemek před podmáčením, a vodu pak podle jejího množství vypotřebovat zaléváním zahrady.

Nebo můžete počítat i s průběžným užitím vody pro splachování, praní apod., v tom případě by měl být objem nádrže zvýšen o zhruba třítýdenní průměrnou spotřebu v domácnosti. Je také potřeba počítat s rozvody užitkové vody a tomu přizpůsobit umístění nádrže, aby nebyla daleko od domu.

Velikost nádrže

U objemu nádrže je potřeba počítat se spotřebou dešťové vody v domácnosti a s velikostí zavlažovaného pozemku. Dál je potřeba vycházet z průměrných srážek v dané oblasti a z velikosti střechy, z níž bude voda sváděna do nádrže, abyste nezvolili zbytečně velkou nádrž, kterou nenaplníte.

orientačnímu výpočtu vám může posloužit on-line kalkulátor velikosti nádrže:

Typ a umístění nádrže

Kde přesně bude nádrž na pozemku stát, zda nadzemní či podzemní atd. Pokud budete jen zavlažovat zahradu, může být nádrž kdekoliv, v případě využití v domácnosti je lepší, aby byla blíž domu.

Dotační programy

Ještě před vybudováním nádrže si zjistěte, zda existuje dotační program, který by vám pomohl uhradit část nákladů. Např. program dešťovka Státního fondu životního prostředí.

Jak a kam vodu zachytávat

Nadzemní nádrže

Vzhledem k tomu, že lidé využívali dešťovou vodu v podstatě odjakživa, můžeme se setkat s velmi kreativními způsoby její akumulace. Klasikou je kovový sud. Modernější je plastový sud, který má delší životnost, nepodléhá korozi. Podle požadovaného objemu lze vybudovat systém sudů vzájemně propojených přepadem.

Dalším oblíbeným řešením je využití IBC kontejneru, který se používá pro přepravu chemikálií. Ten může mít objem 600 až 1000 litrů. Kontejnery jsou plastové, obalené pozinkovanou klecí. Jejich výhodou je spodní výpustný ventil, kam je možné napojit hadici. Nevýhodou je pro někoho možná trochu odpudivý vzhled.

Nebo můžete investovat do nadzemní retenční nádrže. Ty mohou být samonosné, nebo určené k obetonování. Jsou vhodné na pozemky bez jílovité půdy a spodních vod.

Podzemní nádrže

Pro efektivnější hospodaření s dešťovou vodou jsou praktické podzemní nádrže.

Výhody

  1. Mohou mít velký objem. Představte si, že pro 3 člennou rodinu v malém domku uprostřed Čech bude doporučená velikost nádrže 3700 l – to by byly nejmíň 4 IBC kontejnery vedle sebe.
  2. Je v nich relativně nízká teplota (pod 16°C), nedochází k množení bakterií.
  3. Instalují se do nezámrzné hloubky, je možné je využívat celoročně.

Celý systém obsahuje:

  • Nátok – ten je vybaven filtračními prvky pro zachytávání nečistot
  • Vlastní nádrž – ta je vybavena bezpečnostním přepadem do kanalizace nebo do vsaku
  • Čerpadlo – může být kalové čerpadlo, pokud nemůžete vyloučit přítomnost nečistot nebo jej chcete používat i pro čištění nádrže, dále klasické ponorné čerpadlo nebo čerpadlo samonasávací.
  • Rozvody užitkové vody

Typy podzemních nádrží

  • Betonová nádrž – je poměrně těžká, na její usazení je potřeba jeřáb. Výhodou je, že je pevná, bytelná a není potřeba ji jistit proti sesouvající se zemině. Dá se použít při vysoké hladině spodní vody.
  • Svařované plastové nádrže – výhodou je nízká cena, nevýhodou nutnost obetonování, aby nepraskaly.
  • Monolitické samonosné nádrže – tzv. skořepinové, nepotřebují žádné bednění, jsou lehké, pevné a trvanlivé.