Lepením se spojují jednotlivé konstrukční spoje, různé materiály rozličných vlastností, které musíme při lepení respektovat. Lepením změníme nesoudržné části na jeden pevný společný celek.
Lepením se spojují jednotlivé konstrukční spoje, různé materiály rozličných vlastností, které musíme při lepení respektovat. Lepením změníme nesoudržné části na jeden pevný společný celek.
Lepíme pomocí lepidel živočišného nebo rostlinného původu, případně se lepidla vyrábějí synteticky. Jsou to materiály, které se pro svou přilnavost a soudržnost používají na lepení a pevné spojení různých i stejnorodých látek. V podstatě se dá slepit cokoli, jen musíme vědět, co s čím. Pokaždé, když použijeme ke spojování dvou části lepící směs, hovoříme o lepení.
vápenná malta
směs vápna (vápenné kaše, vápenného hydrátu, karbidového vápna nebo hydraulického vápna),
vody a prosátého písku
spojování zdícího materiálu, jako jsou cihly a tvárnice, k vnitřnímu omítání stěn
vápenocementová malta
směs vápenné kaše, portlandského cementu, písku a vody
spojování zdícího materiálu (cihly, tvárnice, kamenné bloky, betonové bloky atd.), pro zdění zvlášť namáhaných konstrukcí, k omítání zídek, soklů, k vnějšímu potěru zpevněných ploch teras, různých dlažeb a schodů
cement
portlandský cement různých tříd – do malt a betonových směsí, na svislé a vodorovné konstrukce
bílý cement, ze speciálních surovin s příměsí minerálních barviv – na obklady a fasády objektů
struskoportlandský cement má stejné použití jako portlandský, je však lépe odolný vůči vodě a tuhne pomaleji
vysokopecní cement (smletím portlandského slínku, vápence a vysokopecní strusky)– vhodný pro stavbu přehrad – má sice nižší počáteční pevnost, ale nejlépe ze všech cementů odolává agresivním vlivům vody
protože procesem svařování vznikají ze dvou částí jeden celek, zařazujeme tuto metodu mezi lepení (je to trvalé spojení s vysokou pevností)
plamenem (autogenní svařování), plamen je získáván z hořáku, spalováním hořlavých plynů, nejčastěji kyslíko-acetylenový, vhodný pro spojování kovů s nižší teplotou tavení
elektrickým obloukem za pomoci elektrod (kovový drát obalený tavidlem), vhodné pro spojování kovů železných i neželezných (hliník, hořčík aj.). Je to levná, kvalitní metoda s velkou výkonností.
plastové svařování pracuje na stejném principu, tedy na spojování dílů působením tepla
elektrotechnika, strojírenství:
pájení
jako pájka se používá roztavený pomocný materiál, který musí mít nižší teplotu tavení než mají spojované části
natvrdo – mosazná nebo stříbrná pájka (tavící teplota 700 – 1 100 °C), spoj má vysokou pevnost
naměkko – pájkou je slitina cínu a olova (tavící teplota 180 – 300 °C), spoj má malou pevnost, ale výborně těsní proti vodě (klempířské práce)
lepení kovů speciálními lepidly (hlavně epoxidové pryskyřice), pro dobré spojení je nezbytná pečlivá předchozí příprava styčných ploch: očištěné, odmaštěné, zdrsněné. Spoj zatížíme nebo tepelně zpracujeme.
obuvnictví, papírnictví dřevovýroba:
klihem (lepidlo živočišné)
kostním, základem je výtažek z kostí a kůže zvířat. klihy jsou granulované , perličkové, práškové a v tabulkách. Pro použití je nutno klih namočit do studené vody, kde nabotná. Teprve pak ho zahříváme ve vodní lázni (max. 60 °C)
kaseinovým, základem je protein z mléčných bílkovin, je vysoce odolný proti vlhkosti. Před použitím namáčíme ve studené vodě a ihned po nabotnání spotřebujeme. Po 6 – 8 hodinách rosolovatí, tuhne a pak se už nedá použít.
používáme na dýhování, lepení intarzií, pro přípravu tmelů, v nábytkářství, knihařství, papírnictví, malířství atd.
živočišné klihy jsou velmi šetrné, spoje můžeme znovu rozebrat a opětovně slepit bez poškození materiálu
škrobová lepidla – rostlinná
velmi známé je POP, tzv. „ševcovské lepidlo“
jsou k přírodě šetrná, neobsahují zbytečné chemikálie, nedráždí pokožku, jejich nevýhodou je jejich malá dostupnost, většinou si je musíme vyrobit sami.
tvoří velikou skupinu lepidel, které pro své výborné vlastnosti (voděodolnost, otěruvzdornost, snadné použití) téměř nahradila lepidla přírodní
epoxidová se vyrábějí syntetickou cestou z epoxidových živic a vytvrzují se speciálními kompozitními materiály, tvrdidly.
mají schopnost spojovat různorodé materiály – dřevo s kovem, sklem, plasty, tkaninami
lepené spoje jsou velmi pevné, odolné, pružné, voděodolné
Díky výrobě syntetických lepidel opravdu můžeme slepit cokoli s čímkoli. Můžeme díky nim vyrobit podlahy (lité, kamenné), spojovat různorodé i stejnorodé materiály, vyrábět nové stavební prvky.
Jejich nespornou výhodou jsou jejich výborné technologické vlastnosti. Mají však i nepříznivé účinky na lidský organismus, jako je hořlavost, tvoření jedovatých výparů při přípravě lepidel, jejich nanášení a vytvrzování, při přímém styku lepidla s pokožkou. Jsou vyvolané především syntetickými živicemi, tvrdidly, ředidly apod.
Proto při práci se syntetickými lepidly vždy dodržujeme pokyny výrobců. Do této skupiny patří i kaučuková lepidla – Chemoprén aj.