Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Možná si ještě jako já pamatuje takzvané velké prádlo, kdy se ve staré mechanické pračce a samostatné ždímačce vypralo všechno najednou. Byla to dřina, takže maminka byla schopná zapojit nejen tatínka, ale i kohokoli z nás dětí, kdo dostatečně rychle neutekl. Ale naprostá většina lidí už zná jen pračky automatické. Podle Českého statistického úřadu je má 94 % českých domácností. Jsou pohodlné a jejich ovládání je natolik jednoduché, že si s nimi poradí i muži.
Každou pračku je třeba pravidelně udržovat a čistit, a to nejen z venku, ale hlavně uvnitř. Jak často a jakým způsobem ji čistit je dost individuální. Na stav pračky má vliv mnoho faktorů:
Prací prášky i pračky se vyrábějí pro stále nižší teploty praní. Šetří se energie, prádlo je dobře vyprané i při 30°, ale pračce se to nakonec nemusí vždy líbit. Proto je dobré aspoň někdy prát třeba montérky nebo ložní prádlo na vysokou teplotu, nebo pustit pračku na 90° jen tak – bez prádla, případně jen s nějakým kusem prádla či látky na vyhození. Špína z pračky se do látky vstřebá a bude zase čistá zvlášť, když do pracího cyklu dáte kyselinu citronovou (3/4 klasického balení prodávaného v drogerii).
Z vnějšku stačí pračku otřít vlhkým hadříkem od prachu, případně použít některý z klasických saponátů a teplou vodu. U novějších typů se dá hodně částí, zejména plastových, snadno vyjmout a umýt. Základem je opět horká voda a starý zubní kartáček. Tím se dostanete i na méně přístupná místa. Nejlepší je nechat vyjmuté části odmočit v umyvadle s horkou vodou a pak opláchnout.
Skoro všechny pračky mají filtr, kde se zachycují zapomenuté mince či utržené knoflíky. Každá pračka ho má na jiném místě, ale většinou ho najdete v dolní části. Pokud ho ale nevyprazdňujete poměrně často, budu na vás čekat také špinavá a často i zapáchající vrstvička nánosu. Nezapomeňte si připravit umyvadlo, ve filtru bývá obvykle zbytek vody, tak aby vám neplaval i koupelna. Co jde vyjmout, umyjte. Na vyčištění zbytku doporučuji bavlněný hadr, který nastrkejte co odtoku co nejdále a pak jím otočte. Ven ho vytáhnete špinavý. Důkladně ho vypláchněte od špíny a postup několikrát opakujte, dokud hadr nezůstane relativně čistý.
Předem plněné pračky vám nedají šanci čistit buben z vnější strany, to můžete jen u praček vrchem plněných (Zdroj: Test praček s horním plněním, Vybero.cz). Abyste se zbavili vodního kamene i jiných nečistot, můžete buď utratit hodně peněz v drogerii, nebo zkusit třeba ocet či sodu. Ale pozor, jak specializované prostředky, tak i ocet se musí dávat ve vhodném množství, jinak byste mohli poškodit gumové obložení bubnu či jiné citlivé části. Nezapomeňte ani na límec bubnu, který je z gumy. Ta může bez údržby zčernat a pak půjde vyčistit už jen velmi těžce.
Ocet je vhodné použít 2x, maximálně 3x za rok. Kolik přesně, závisí na míře znečištění i tvrdosti vody. Pokud to děláte poprvé, začněte s několika hrnky. Když to nebude stačit, množství zvyšte až na litr. Ocet dejte do pračky a spusťte některý z programů na bavlnu na nejvyšší teplotu. Ocet ale každému nevoní. Místo něj můžete zkusit třeba kyselinu citronovou nebo sodu.
Tisk 
PDF