Jak napsat stížnost na hluk od souseda?

Mít hlučné sousedy dokáže pořádně znepříjemnit život. Naštěstí se můžete bránit. Kde a jakým způsobem?

Máte vůbec právo si stěžovat aneb co je to hluk

Podobné situace řeší občanský zákoník. Ten ale operuje s termínem „míra přiměřená poměrům“, což může být příslovečným kamenem úrazu. Onu míru má totiž každý přirozeně někde jinde. Platí samozřejmě, že jiné zdroje hluku se nevyhnutelně objevují v rodinném domku na samotě a jiná situace bude vládnout v panelákovém bytě.

Než budete situaci řešit oficiální cestou, rozhodně je na místě zkusit to nejprve skrze domluvu. V lepším případě soused netuší, že jeho pes po dobu pánovy nepřítomnosti urputně štěká a neuvědomuje si, že hlučné dupající děti možná rodičům připadají neškodné, ale mít je přímo nad hlavou není nic příjemného. Chcete-li se vyhnout osobní konfrontaci, můžete určitě zvolit i písemnou cestu.

Autor PDP

Kde si stěžovat?

V první fázi je na místě doručit svou stížnost příslušnému kompetentnímu úřadu. Kdo bude celou situaci řešit, to se odvíjí od charakteru zdroje hluku.

Může to tak být buď úřad stavební, případně krajská hygienická stanice. První zmiňovaná instituce řeší případ, kdy dotyčná osoba generuje hluk svou činností, k níž potřebuje kolaudační rozhodnutí, které nemá. Krajská hygienická stanice se zase zabývá případy, kdy hladina hluku překračuje hygienické limity. Což ověří příslušným měřením.

Ruší-li vás soused hlučnou zábavou v pokročilých nočních hodinách, volejte policii. Toto jednání se klasifikuje jako přestupek. Jedná se totiž o porušení nočního klidu, většinou vymezeného v době mezi 6. hodinou ráno až 22. hodinou večerní. Volat můžete policii městskou i státní. Strážci pořádku mají na místě pravomoc uložit hříšníkovi pokutu ve výši až 5 000 Kč.

Také je možné podat návrh na zahájení přestupkového řízení. Na souseda, který si libuje v bujarých večírcích, si je možné stěžovat i přímo na městském či obecním úřadě.

Jak stížnost napsat?

Struktura takovéto oficiální písemnosti by měla mít patřičné náležitosti. Chybět by tak nemělo datum, oslovení, dále napište předmět vašeho dopisu (ve formě: Věc: stížnost na…), vlastní text stížnosti a podpis. Snažte se popsat co nejpřesněji, co vám vlastně vadí, ale buďte pokud možno struční.

Sousedovi, na kterého nezabrala domluva, můžete doručit tzv. předžalobní výzvu. V té ho, velmi jednoduše řečeno, ještě jednou vyzvete, aby se svého chování zdržel. Pokud tak neučiní a nepomohla ani stížnost na obecním úřadě, nezbývá vám, než se obrátit na soud a domáhat se svých práv takto. Na soud se potom podává žaloba. V tomto případě se opírá vaše právo o ustanovení § 1013 a § 1042 občanského zákoníku. V rámci žaloby budete požadovat, aby se žalovaný zdržel obtěžování vaší osoby a současně mu k tomu dáte přiměřenou lhůtu.

Máte šanci se svou stížností uspět?

Ovšem pozor, také soud se při řešení vašeho sporu vezme v potaz onu výše zmiňovanou „přiměřenou míru“, jak je uvedeno v zákoně. Šanci uspět tak máte pouze tehdy, když soused svým jednáním tuto míru překračuje, váš subjektivní pocit určitě nestačí.

Pro ilustraci: Pokud má třeba na zahradě psa, který štěká, případně soused seká trávník a vám to vadí, pravděpodobně se ničeho nedomůžete. Trochu jiný případ nastává v okamžiku, kdy se prokáže, že vám soused něco podobného dělá schválně. Jestliže tak třeba má potřebu sekat trávu dvakrát za den, můžete se opřít o argument, že se jedná již o šikanu. A ta už samozřejmě trestná je.

V případě, že se žalobou uspějete, soud ze svého rozhodnutí žalovanému přikáže, aby se předmětného jednání zdržel. Jinými slovy uplatní zákaz takového obtěžování. Ovšem pozor, konkrétní řešení soud navrhovat nemůže, žalovaný musí jednoduše učinit taková opatření, která naplní ortel soudu. V opačném případě by mu hrozilo exekuční řízení.