Úvod  › 

Jak správně naředit barvu?

  

Obyčejnému interiéru dodají tu správnou domácí atmosféru teprve detaily. Mezi ně patří i využití barev. Ať už vás stávající vzhled vašeho domova nebaví nebo potřebuje jen drobně oživit. Rozhodli jste se, že místo pozvánky pro zkušeného řemeslníka, to zkusíte jednoduše osobně? Před započetím samotného kouzlení s barvami je potřeba příprava v podobě ředění barvy. Jak na to správně a na jaká úskalí možná narazíte?

Klíčová otázka je, čím budete ředit, to znamená vodou nebo ředidlem.

Vodou ředitelné barvy

Jinak se jim říká také disperzní. Ty se objevují nejčastěji, neboť rychle schnou, dobře se s nimi pracuje, nezapáchají a jejich použití má i nezanedbatelný ekologický aspekt. Výrazně se ředí především za účelem penetrace podkladu. V případě, že je potřebujeme použít na méně savý podklad, kterým může být třeba dřevo, neředíme je, případně jen velmi málo. Pokud potřebujeme malovat savý podklad, tedy například vcelku běžnou omítku, ředíme barvu více.

Ostatní druhy barev

Existuje jich velké množství. Základní dělení je podle složení na například syntetické, které se dále dělí na několik podskupin (podle způsobu zasychání i dalších kritérií), nitrocelulózové, olejové a jiné.

Pracovní postup

S barvou je potřeba pracovat až teprve tehdy, když je zahřátá na teplotu prostředí, ve kterém se s ní bude pracovat. Optimální hranice se uvádí cca mezi osmnácti a pětadvaceti stupni.

Začít byste měli tak, že si víčko barvy očistíte od ulpělých nečistot, jako je například prach. V případě, že máte před sebou vodou ředitelnou barvu, nesetkáte se na ní se škraloupem. Jinak se objevit může, v tom případě ho odřízneme a vložíme na síto. Ulpělá nátěrová hmota odkape nazpět do plechovky.

Dalším krokem je pečlivé rozmíchání produktu. V tomto bodě zároveň doporučujeme si pečlivě vytvořit kýžený odstín, můžete si i sami tónovat libovolnou výslednou barvu. Na rozdíl od profesionálního postupu v sobě však tento úkon skrývá riziko, že neodhadnete potřebné množství a barva vám jednoduše v polovině práce dojde. A to i když se budete řídit postupem, který doporučil výrobce na obalu. Někde je totiž potřeba nanášet barvu hustší, aby se zakryly nedokonalosti na povrchu. Oproti tomu si stroj složení „pamatuje” a kdykoli jej dokáže znovu přesně dodělat. Tónování barev po domácku navíc není ani ekonomicky příliš výhodným počinem.

Ředidlo nebo vodu přidáváme za stálého míchání, měli bychom postupovat pomalu a vlévat po menších dávkách.

Barvu ředíme odlišně pro první i druhý nátěr.

Pokud se vám podaří ředění přehnat, což se může stát zejména u barev akrylátových, zvýší se jednak pěnivost barvy, ale negativně ovlivníte také výslednou kvalitu i životnost nátěru. Navíc barva bude spíše matná.

Postup ovlivní i to, čím budete barvu nanášet. V případě válečku nebo štětce barvu zpravidla ředíme minimálně, případně neředíme. Pokud použijete k nanášení barvy stříkací pistoli, je potřeba ji zředit. Vliv má i to, o jakou barvu se jedná. Barvy vodou ředitelné ředíme většinou také méně.

Užitečné tipy

Nechtěné přetahy u vodou ředitelných barev otřete hned, dokud je barva ještě mokrá. Jakmile vám nežádoucí barevné skvrny zaschnou, už je neodstraníte.

Již naředěnou barvu můžete skladovat přibližně dva týdny. Víte-li, že ji do té doby nespotřebujete, radili bychom ji vyhodit rovnou. Jinak by vám totiž stejně neposloužila, neboť se zkazí. V případě, že jste barvu nenaředili, lze ji uchovat i dlouhodobě. Řiďte se pokyny na obalu, které udávají minimální trvanlivost produktu. Nezapomeňte ji důkladně uzavřít, jinak výrobek stejně nebude použitelný, jelikož zhoustne a vytvoří se v něm hrudky.

Možná vás to zarazí, ale ne všechny barvy je nutno ředit. Spolehlivé pokyny pro zacházení s barvou byste opět měli najít popsané od výrobce přímo na balení.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 1/5 (2 hlasy)