Jak odstranit dusičnany a dusitany z pitné vody

Ve vodě se vyskytuje množství nežádoucích látek. Všechny jsou pečlivě sledované, avšak nejvíce pozornosti je věnováno dusičnanům a dusitanům. Dusičnany a dusitany jsou zdraví nebezpečné látky. Ve vodovodním řádu je jejich obsah pravidelně monitorovaný. Zbystřit by však měli majitelé vlastních zdrojů vody ‒ kopaných a vrtaných studní.

Limity pro pitnou vodu

Pro dusičnany je nutné dodržet limit, který je 50 mg/l. Ve většině zemí, například v USA, je však doporučována mnohem nižší hodnota ‒ 10 mg/l. Limit pro dusitany je 0,5 mg/l.

Co jsou to dusičnany a dusitany a v čem spočívá jejich nebezpečí

Dusičnany jsou soli kyseliny dusičné. Tvoří je aniont NO₃-. Vyskytují se v přírodě, ale nejčastěji jsou vyráběny uměle. Nejvíce se používají v zemědělství na výrobu hnojiv. Dusitany jsou soli kyseliny dusité a obsahují aniont NO₂-. Používají se v potravinářství, zejména při výrobě uzenin. Dusičnany a dusitany se vytvářejí i ve volné přírodě prostřednictvím nitrifikačních bakterií, a tak jsou součástí významného cyklu na planetě Zemi.

Nebezpečné jsou zvláště dusitany, neboť dokážou vyvolat stav, kdy krevní barvivo hemoglobin nedokáže přenášet kyslík ‒ takzvanou methemoglobinémii. Stav je rizikový pro kojence. Hrozí jim udušení. Dusitany vznikají v zažívacím traktu přeměnou dusičnanů. Dusičnany a dusitany se dále podílejí na vzniku rakovinného bujení a mohou být i příčinou vysokého tlaku nebo srdeční příhody. Dusičnany také reagují s aminy, které člověk přijímá v potravě a vznikají karcinogenní N-nitrosoaminy.

Zdroje dusičnanů a dusitanů

Do vodních zdrojů se dusičnany a dusitany dostávají zejména se zemědělskou činností. Každý majitel studny by si měl například po přívalovém dešti nechat si provést rozbor vody. Právě splachy z obdělávaných ploch jsou nejčastějším zdrojem dusičnanů. Dále jsou nebezpečné nezabezpečené skládky v blízkosti studny. Malé množství dusičnanů se uvolňuje i z podloží ‒ dusičnany obsahují i nerosty a horniny. Dalšími zdroji dusičnanů jsou prosakující žumpy a septiky. U hluboce vrtaných studní se znečištění dusičnany projeví se zpožděním a kontaminace dusičnany přetrvává i několik let po odstranění příčiny.

Rozbor vody na prvním místě

Máme-li obavu, že je v naší pitné vodě nadměrné množství dusičnanů nebo dusitanů, obraťme se na akreditovanou laboratoř. Ta provede odběr vody a zjistí koncentraci těchto škodlivin. Pro většinu domácností postačí základní rozbor vody, který pořídíme do 1000 korun.

Metody odstranění dusičnanů a dusitanů z pitné vody

Dusičnanů a dusitanů se nelze zbavit převařením vody. Jejich přítomnost ve vodě nelze poznat, neboť nepozměňují chuť ani barvu vody. Nejefektivnější metodou odstranění dusičnanů je iontová výměna prostřednictvím úpraven vody, při které dochází k výměně dusičnanů za chloridy. Úpravny vody jsou naplněny speciální směsí, která na sebe váže dusičnanové anionty. Tato směs se nazývá iontoměnič neboli anex. Místo nich vylučuje neškodný chloridový aniont. Existuje více typů anexů. Některé uvolňují sírany nebo hydratované uhličitany.

Směs se regeneruje solným roztokem. Součástí úpravny je bypass, pomocí kterého je množství dusičnanů regulováno tak, aby ve vodě, která z úpravny odchází nebylo zbytečně velké množství chloridů. Bypass ponechá ve vodě určité množství dusičnanů tak, aby byla splněná norma a zároveň nedocházelo k nadprodukci chloridů.

Další možností, jak dusičnany z vody odstranit je reverzní osmóza. Je vysoce účinná. Lze ji použít k filtraci vody z vodovodního řádu i ze studny. Voda po úpravě reverzní osmózou je srovnatelná s vodou destilovanou. Systém lze doplnit mineralizátorem, který přesně dávkuje minerály, které se reverzní osmózou z vody odeberou. Jednotka se montuje pod dřez a vodu si lze natočit ze samostatného kohoutku.