Lazury na dřevo a správné odstraňování

Vyznat se v nátěrových hmotách může být při šíři současného sortimentu poměrně náročné. Co to jsou lazury, k čemu vlastně slouží a jak s nimi pracovat?

Co je lazura?

Stále se jedná o produkt, který je tak trochu ve stínu tradičního laku. Od lazury ho rozeznáte snadno. Lak vytvoří souvislou vrstvu, která není prodyšná. To je vlastnost, která není příliš žádoucí, protože dřevo nemůže „dýchat“. Takovéto vrstvy si všimnete na první pohled, protože pod lak schováte přirozenou strukturu materiálu.

Lazura je naproti tomu velmi tenká a vytvoří jakýsi pružný film, který nemá tendenci k popraskání. Charakteristicky je mimořádně řídká kvůli velmi malému obsahu tzv. sušiny, proto se dovnitř dřeva „vpije“. Při použití má ochranné vlastnosti nátěru, dokáže dřevo naipregnovat i dodat mu i zajímavou přirozenou barvu podobně jako třeba mořidlo. Mořidla dokáží dřevo i chránit, jejich aplikace je však poměrně náročná, proto se nedoporučuje amatérským kutilům. Snadno by se vám mohlo stát, že si na předmětu naděláte šmouhy.

S lazurou se vám bude pracovat nepoměrně lépe a její schopnost prodloužit životnost dřeva je na velmi dobré úrovni. Musíme ale vybrat vhodný produkt v závislosti na tom, na co jej chceme vlastně použít. Jinou lazuru je potřeba zvolit na dveře či podlahu v interiéru a jinou například na terasu.

Druhy

Lazury dělíme v prvé řadě na ty tzv. rozpouštědlové a na lazury vodou ředitelné. První skupinu tvoří lazury v podobě roztoku alkydových pryskyřic v organických rozpouštědlech. Někdy se jim proto také říká syntetické.

Vodou ředitelné lazury mají výhodu především v tom, že se s nimi pracuje komfortně. Nezapáchají, a pokud ulpí tam, kde nemají, snadno vyčistíte případné skvrny pouhou vodou. To je předurčuje pro použití v interiéru. Ovšem nedá se říct, že by byly pro aplikaci v exteriéru zcela nevhodné. Vždy to záleží na konkrétním výrobku. Řiďte se proto striktně návodem od výrobce.

Dále lazury dělíme na tenkovrstvé a silnovrstvé. U silnovrstvých variant výrobci zaručují delší životnost, uvádí se zhruba 6 let. Tenkovrstvá lazura vám vydrží přibližně poloviční dobu, tedy asi 2 až 3 roky, než ji bude potřeba obnovit.

Práce s lazurou a její odstraňování

K práci s lazurou je vhodné si vybrat pěkné počasí, nejlépe je, aby okolní podmínky dovolovaly práci v teple a suchu. Rozdíl mezi lazurou a lakem citovaný již v úvodu je nutné si uvědomit opět i v tomto bodě. Oba nátěry se totiž od sebe liší nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem, jakým se s nimi pracuje.

Chceme-li povrch natřít lakem, starý nátěr je potřeba odstranit. U lazury musíme vědět, který typ jsme původně aplikovali. U té tenkovrstvé nic podobného nutné není. Na původní vrstvu tedy ihned můžeme aplikovat další, a to bez nutnosti broušení. Pouze dbáme na to, aby byl povrch čistý a suchý. Aplikovanou vrstvu necháme pečlivě vsáknout a přebytek lazury jednoduše otřeme.

Jak odstranit lazuru?

Silnovrstvá lazura se odstranit musí. Je to možné například cestou chemickou. Za tímto účelem si bude nutné opatřit přípravek v podobě gelu či tekutiny, který vám s tím pomůže. Můžete ho použít třeba na již zmiňovanou terasu, ale také na zahradní nábytek a podobně.

Aplikuje se podobně jednoduše jako samotný nátěr, to znamená, že stačí natřít štětcem a nechat působit dle návodu. Brousit povrch materiálu nemusíte. U menších kusů nábytku se k odstranění lazur broušením uchýlit můžete. Použít můžete brusný papír, brusku i drátěný kartáč. Jedná se o metodu pracnou, avšak poměrně efektivní. Chemické odstraňovače nemusejí být zcela spolehlivé a často bývá nutné postup opakovat. Použít se také dá opálení horkovzdušnou pistolí, po kterém následně opět povrch přebrousíme.