Vnitřní příčky, tedy vnitřní stěny se hodí stavět v případě, že dochází k úpravám vnitřního členění bytu, vzniku nových místností, jejich dělení a podobně. Abychom přesně určili, z čeho tyto příčky stavět, je nutné se nejdříve zamyslet nad tím, jaký charakter a účel budou plnit a jestli půjde o příčku trvalou nebo dočasnou.
Dle toho, jak budou staticky působit na stavbu, existují příčky:
Podstatný je ovšem především druh materiálu a síla příčky, kterou použijeme. Je nutné vědět, jaký materiál unese podlaha, popřípadě jaké další nároky na novou stěnu máme (zvukovou propustnost a podobně).
Dle materiálu tedy rozlišujeme příčky:
Mezi nejběžnější patří tradiční zděné příčky. Plné cihly nebo keramické tvárnice mají dlouhou životnost a v podstatě nepodléhají zkáze. Jsou odolné vůči nárazu, a pokud máte dům či byt zděný, měly by být zděné příčky to jasnou volbou.
Varianty vhodných matriálů, které nabízí trh:
Klasická zděná příčka se staví v šířce 14 – 20 cm, tím získává dostatečnou pevnost. Pro zajištění zvukové izolace je tato tloušťka dostačující, v případě absolutního omezení hluku je možné zvolit materiál o něco širší. Na trhu je celá řada různých druhů pálených keramických příčkovek, které uspokojí všechny požadavky i zvlášť náročných zákazníků.
Základní kritéria kladená na zdivo:
Zděná příčka patří mezi nejpevnější a nejkvalitnější způsoby výstavby, je však poměrně těžká (zatěžuje podlahu), poměrně dlouho vysychá a je nutné ji omítnout. Zdění je celkem náročné a vzniká při něm poměrně velký nepořádek.
Kvalitní a pevné příčky dosáhneme také tím, že ji vyzdíme z tvárnice z vylehčeného betonu. Takovým betonem může být například lehký keramický beton, který se vyrábí v šířce od 10 cm. Dalším typem jsou kupříkladu oblíbené skořepinové tvárnice, které se hodí i pro velmi úzké příčky do tloušťky 7 cm. Jsou vybaveny spojem na pero a také drážkou, což usnadňuje práci a pro nazdívání jde o velmi jednoduchý způsob spoje. Obdobně jako do cihel i zde velmi jednoduše vyřežete drážky na elektroinstalaci a další rozvody.
Ke vzniku příčky skvěle poslouží sádrovláknité desky. Tyto desky se hodně využívají u dřevostaveb. Stavba takové příčky je velmi rychlá a vždy suchá. Jsou k ní určeny izolační panely, které lze snadno přestavět do požadovaných celků, a které plní velmi dobré tepelné a izolační funkce. Tyto panely jsou vkládány do systému ocelových profilů, které drží celou konstrukci.
Sádrovláknité desky zvyšují požární odolnost a vylepšují zvukovou izolaci. Je vhodné je využít i ve vlhčím prostředí, dokáží taky akumulovat teplo.
Mezi další lehké desky, ze kterých vystavíte nezatěžující příčky, jsou velmi často používané sádrokartonové desky. Ty zvyšují odolnost vůči požáru a omezují prostup zvuku. Jádro desky tvoří směs sádry a rozvlákněného papíru či skleněných vláken, které jsou oboustranně potažené speciálním kartonem. Podélné hrany jsou upraveny pro snadné spojení.
Na příčky se obvykle používají desky šíře 1,25 cm nebo silnější (a to především z protipožárních důvodů). V podkroví se hodí 1,5 cm a na podlahu zase 2,5 cm. Sádrokarton však lze - především na příčky - montovat i v několika vrstvách.
U nosných příček z lehkých desek je nutné počítat s pořízením nosné konstrukce, do které jsou desky montovány. Jedná se obvykle o ocelové profily nebo dřevěné hranoly. Dále jen nutné pořídit spojovací materiál, a to výztužné pásky, nátěry, spárovací tmely a podobně. I když tedy jde o suchou výstavbu, je nutné zajistit další potřebné materiály k výstavbě.
Obdobným způsobem využijete i izolační desky. Jedná se obvykle o dřevocementové desky, které v sobě spojují vlastnosti přírodních a syntetických materiálů (dřevní vlákna a polystyren) a vynikají perfektní tepelnou izolací. Díky cementovému pojivu mají i dostatečnou pevnost a plní tak nejen izolační funkce, ale v případě výstavby příček i dostatečně pevné stěny.
Pórobeton, nebo-li Ytong, můžeme pořídit jako přesné příčkovky – tvárnice – které se k sobě pojí lehkou vrstvou malty. Nebo lze pořídit příčkové dílce jako lehké prefabrikované panely na výšku stěny, které se k sobě smontují.
Ytong má velmi vysokou schopnost tepelné izolace, je pevný a velmi dobře odolává požáru. Dokonce si umí poradit i s měnící se vlhkostí vzduchu v interiéru.
Ve srovnání s klasickými cihlami jsou ytongové tvárnice lehčí a pro práci přijatelnější – lze snadno upravit jejich rozměr ořezem, vrtáním nebo vysekáním. Na seříznutí do požadované velikosti vám skvěle poslouží běžná pilka. Tvárnice jsou měkké a tvárné, zároveň ale dostatečně pevné. Konečné zdi pak velmi dobře udrží hmoždinky i hřebíky, je možné do nich vkládat rozvody a podobně.
Zeď z ytongu se jednoduše omítne nebo obloží keramikou. Velkou výhodou je, že případné bourání takové příčky je mnohem rychlejší, snazší a čistější, než bourání zdi z cihel.
Tisk 
PDF