Každý zná pravděpodobně ve svém okolí nějakého včelaře, od něhož si čas od času koupí skleničku chutného voňavého medu. Slyšeli jste ale někdy o čmelařích? Pokud jste překvapeni, nejste rozhodně jediní! Jsou však i lidé, kteří mají jako koníček chov čmeláků! Zaujala vás tato myšlenka? V tom případě se jistě rádi dozvíte něco o tom, jak se takový čmelín buduje.
Není na tom nic příliš složitého. Čmelín si můžete vybudovat ze dřeva, přičemž vnitřní rozměr v poměru výška-šířka-délka by měl být 20-25 cm x 25-30 cm x 25-30 cm. Prkna, ze kterých bude čmelín zhotoven, by měla mít šířku alespoň 2 cm. Dbejte přitom na to, aby dostatečně těsnila. Jistě byste nechtěli, aby plod v zimě umrzl, případně se dovnitř dostali nezvaní hosté.
Kvůli dokonalejší regulaci teploty je běžné připevnit z vnější strany i k podlaze polystyrén. U vchodového otvoru a větracího otvoru se do něho posléze vyříznou otvory. Od vchodu je pak nezbytné vést úlem po straně a následně v pravém úhlu při boční stěně přibližně 3-4 cm malý tunel, jenž má světlost okolo 2,5 cm. Podobný účel splní lehce také „husí krk“. Královny čmeláků totiž upřednostňují útulky s delším a lomeným vchodem, protože se v nich cítí méně ohroženy. Pod každý vletový otvor patří česno o rozměrech asi 5 x 3 cm.
Pro zhotovení střechy se jako ideální nabízí dřevěná deska, pod níž by měla být silná látka, která zabrání vzniku netěsností, a úl je posléze kvalitně tepelně izolován. Určitě nic nezkazíte, když střechu přikryjete něčím, co zabrání provlhnutí.
Netroufáte si na výrobu čmelínu sami? Nic si z toho nedělejte! V obchodech je možné pořídit si keramické čmelíny v podobě starých úlů i čmelíny dřevěné.
Tisk 
PDF