Hromosvod
Hromosvod je tou nejzákladnější ochranou, kterou můžeme mít. Vytváří umělou cestu k svedení blesku do země, tím zabrání nemalým škodám.
Jedná se o takzvanou hrubou ochranu a musí být konstruována tak, aby odvedla impulsní proud 50kA. Spadá do přepěťové ochrany typu B (ochrana typu 1).
Něco málo z historie. Vynálezcem hromosvodu je Prokop Diviš, který kolem roku 1754 umístil první hromosvod v Přiměticích u Znojma, ale ve světě je ještě uznáván Benjamin Franklin, který kolem roku 1750 dělal podobné pokusy jako Prokop Diviš.
Většina z nás si představí pod slovem hromosvod, jen nějakou tyčku na střeše domu, od které vede drát do země. Ale i hromosvod se skládá z několika částí. Ta tyčka co je na střeše se nazývá jímač a jeho úkolem je zachytit blesk. Tím logicky musí být nad všemi částmi domu.
Další část je svod. Ten slouží k propojení jímače a uzemňovací soustavy a je to ten drát co vede po okraji domu, dolů do země.
A ta poslední část je uzemňovací soustava. Uzemnění může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, nebo v základovém betonu. Svodové vodiče jsou se zemniči spojeny rozpojitelnými šroubovacími svorkami.
Vždy je nutné, aby návrh i montáž hromosvodu dělal kvalifikovaný pracovník.
Přepěťová ochrana
Přepěťová ochrana slouží k ochraně elektrospotřebičů a samozřejmě i osob. A kdy vůbec takové přepětí nastane? Vznikne při úderu v blízkosti elektrického vedení, telefoních vedení apod. vedení, ale nesmíme vynechat ani vodovody i ty můžou vést přepětí pokud je špatně udělaná ochrana. Tím dojde k několikanásobnému nárůstu napětí, až několik tisíc voltů. Spotřebiče na tento napěťový náraz nejsou stavěné.
Kompletní a spolehlivou ochranu před bleskem a přepětím je však nutné brát jako ucelený systém. Instalace koncového stupně v podobě zásuvky s přepěťovou ochranou sice může pomoci a rozhodně jí nic nezkazíte, ale nemusí Váš spotřebič zcela ochránit proti všem účinkům.
Instalací přepěťových ochran při dodržení platných právních předpisů se sníží nebezpečí poškození spotřebičů na minimum. Podmínky pro bezpečný provoz a funkci elektrických strojů a zařízení pro Českou republiku detailně upravuje zákon č. 205/2002 a vyhláška č. 18/2003. Technická řešení jsou definována následujícími normami harmonizovanými s EU:
- a) Ochrana pospojením stejných potenciálů včetně průřezů vodičů pro hlavní a doplňující
pospojení je definováno normami ČSN EN 50310, ČSN 33 2000 5-54 ed. 2, ČSN 33 2000 4-41 ed. 2.
- b) Ochrana před bleskem je dána souborem nových norem ČSN EN 62305, harmonizovaných s evropskými normami, přičemž ČSN EN 62305 – část 1 se zabývá obecnými principy.
Z těchto uvedených norem je pro běžného člověka asi nejzajímavější členění ochran (SPD) do typů, které je dáno normou ČSN EN 61643 – 11. Ochrany jsou rozděleny do třech základních skupin:
- SPD typ 1 – svodiče bleskových proudů do hlavního rozvaděče
- SPD typ 2 – přepěťové ochrany do hlavního rozvaděče
- SPD typ 3 – „zásuvkové“ přepěťové ochrany
Pokud jsou ochrany umisťovány do obvodů, kde jsou instalovány proudové chrániče, je třeba, aby byla ochrana osazena před proudový chránič (ne do obvodu proudového chrániče), aby nedocházelo k samovolnému vybavení chrániče působením přepěťových ochran nebo svodičů bleskových proudů. Pro citlivá zařízení v objektu pak následně dále stačí použít jen ony zmíněné „zásuvkové“ přepěťové ochrany SPD typ 3, a to v kombinaci silnoproudé a příslušné slaboproudé ochrany.
A závěrem bych dodal, že je dobré investovat do těchto ochran. Protože pokud se Váš televizor či jiný spotřebič stane nepoužitelným vlivem blesku, tak žádná záruka na to nespadá. A vždy by to měla montovat odborná firma.