Předpokládám, že lidé, kteří mají zájem o kvalitu a kladou důraz na originál, se v případě skleněných kousků rozhodli pro broušené sklo. Každé stvoření broušeného skla je zároveň originálním a uměleckým dílem. Zmíněné sklo je zdobeno ručně. Netvrdím, že není možné brousit sklo za pomocí automatizovaných strojů. Poté by však ztratilo kouzlo ručního uměleckého díla.
Pokud se kdokoli rozhodne pro broušené sklo, bez pochyb se bude zajímat, jestli je opravdu broušené a pravé. Jinak by nebylo unikátním a výjimečným originálem. Odlitky a podobné napodobeniny, by jistě nebyly zájmem těch, kteří pro sebe, nebo své blízké chtějí získat originál a unikát, který nikdo jiný nemá. Obvykle jsou takové kousky pořizovány jako dárek a pozornost. Někdy skončí u členů rodiny, při výročí svatby, nebo narozeninách. Jindy u zasloužilých zaměstnanců, vojáků, či obchodních partnerů. I v jiných případech mohou udělat radost, nebo upoutat pozornost. Kteréhokoliv dárce by určitě zklamalo, kdyby majitel později zjistil, že údajně broušený kousek ze skla nebyl broušený. Často by málokterý z nás řekl, že na něco takového přišel a vyčítal, že je kousek bezcenný. Taková ostuda by jistě nestála za řeč.
Jakékoliv broušené sklo není stejné, jako ostatní kousky. Nikdy není možné ručně, nebo automaticky vybrousit totožný kus. Někdy je možné poznat pohledem, jindy mikroskopem, či jiným způsobem detailní odlišnost. Každý kousek broušeného skla je čistý originál. V dnešní době není problém najít téměř ve všech městech místo, kam je možné kterýkoliv kousek skla přinést. Tam najdete profesionálního odborníka, který Vám zdělí fakta o skle a poví, jestli je opravdu broušené.
Pokud je sklo určené k broušení, často obsahuje olovo. Pokud obsahuje více než 24% PbO, je považováno za olovnatý křišťál. Poté sklo vykazuje vysoký index lomu světla, je masivnější a těžší, než běžné sklo. Takové sklo je známo jako český křišťál. Do dnes není prokázáno, že by obsah olova způsoboval nějakou škodlivost, či zdravotní závadnost.
Pokud je sklo opravdu broušené, obvykle vzniklo za pomoci technologie, která je známá ne jen u nás v Česku, ale i v jiných zemích. Sklo je často broušeno a leštěno na typických hladinářských a kuličských strojích. Používá se několik typů brousících a leštících kotoučů a spousty druhů brusiv.
Broušené sklo se často pozná podle toho, že je broušeno na strojích vyrobených za účelem broušení skla. Běžné kotouče jsou vyráběny sériově a jsou v obchodech dostupné. Ostatní atypické, včetně zvláštních tipů brusiv jsou vyráběny na zakázku. Podle toho je v některých případech poznat i na jakém stroji a kde bylo sklo vyrobeno. Případně i kdo ho brousil.
Sklo, které se může podobat broušenému sklu je hlavně odlévané do forem. Broušené sklo je matné a hlavně na dotyk drsné. Poku broušený vzor jakoby pohladíme prstem, je cítit vybroušení. Podobá se obvykle jemnému smirkovému papíru, nebo kotouči.
Naopak napodobeniny broušeného skla mohou být naprosto totožné. Podoba je způsobena tím, že jsou odlévány do forem a totožným způsobem je vyráběno více stejných kusů. Jejich naprosto stejná podoba je často rozeznatelná i pouhým okem, jindy odborným způsobem. Například mikroskopem. Jednoduše poznáme odlitek tak, že vzor jakoby pohladíme prstem a můžeme zjistit, že je hladký. Mohou být i odlitky, které napodobují broušený vzor. Přesto jde vidět, že hrany nejsou vybroušené. Veškeré tvary jsou zakulacené a jemné. Odborníků je přesto spousty a není problém si je vyhledat ve městě, nebo na internetu. Také je dobré se předem přesvědčit, kdo sklu opravdu rozumí. To zjistíme tím, že se zeptáme někoho, kdo si již dříve nechal sklo prověřit.
Dále je jistě podezřelé na první pohled, když je údajně broušené sklo prodáváno za nízkou cenu, úplně v jiných řádech.
Tisk 
PDF