Oprava vad betonu (beton u stavby domu)

Výstavba rodinného domu může být v dnešní době realizována z řady nosných stavebních materiálů – vedle klasických keramických tvárnic či dílců z lehčeného betonu se stávají velmi oblíbenými především dřevostavby nebo pasivní konstrukce z litého betonu se zabudovanou izolací ve formě ztraceného bednění. Ani jedno z konstrukčních řešení se však neobejde bez kvalitní základových prvků, jež jsou zpravidla vytvářeny z betonových směsí, a to včetně základu plošného, tedy základové desky. Přestože může beton tvořit pouze minoritní podíl konstrukcí, vyžaduje jeho aplikace vždy odpovídající kvalitu a provedení, jelikož opravy následných vad bývají velmi nákladné a mnohdy vyžadují vybourání celé provedené konstrukce.

Příčiny vad a poruch betonových konstrukcí

V případě, že je objekt budován ze zděných tvárnic či dřevěných plošných prvků, používá se beton především jako materiál pro základovou konstrukci. Ta má za úkol správně roznášet zatížení od horní stavby do podložní zeminy a zajišťovat minimalizaci nerovnoměrného nebo nadměrného sedání stavby, které by mohlo vést k narušení její statiky. Kromě základů se beton často používá také pro zbudování vnějšího schodiště či úpravu zpevněných ploch, kde se velmi často aplikují prefabrikované dílce. Jejich vady či poškození jsou obvykle zapříčiněny kvalitou provedení, ale také podmínkami, jimž jsou vystaveny, nejčastěji se objevují v případě, že:

• nebyla dodržena požadovaná kvalita betonu – tzn. matrice s danou jmenovitou únosností a kamenivo se specifickou stlačitelností (nevhodné je především používání nekvalitní drtě ze stavebního odpadu, jejíž únosnost neodpovídá výpočtové hodnotě)
• nebylo vhodným způsobem provedeno armování – navržená výztuž nedodává konstrukci potřebný modul pružnosti a nepřenáší správně zatížení, krytí výztuže nebylo provedeno v potřebné tloušťce
• nebyly dodrženy podmínky pro správnou hydrataci betonu – nebyla zajištěna minimální teplota pro pokládku a ošetřování nebo nebyly dodrženy postupy správného ošetřování hydratujícího betonu či doba pro dosažení minimální pevnosti
• nebylo odpovídajícím způsobem provedeno hutnění
• konstrukce byla vystavena nepříznivým vlivům – jedná se především o náhlou změnu povětrnosti nebo chemické rozmrazovací přípravky, které narušily hydrataci či strukturu již hydratované konstrukce

Vady betonových konstrukcí

Pokud není betonová konstrukce správně provedena nebo došlo k narušení její struktury vlivem vnějších faktorů, projeví se tento problém především nesoudržností. Ta pak způsobuje trhliny či praskliny, které mohou být buď konstrukčního, nebo nekonstrukčního charakteru (např. smršťovací trhliny). V každém případě se jedná o vadu betonové konstrukce, kterou je nutné odpovídajícím způsobem sanovat, jelikož i drobné trhliny mohou způsobovat kontinuální narušování cementové matrice a vést k celkové ztrátě stability objektu. Nejčastějšími vadami betonu jsou:

• smršťovací trhliny
• kaverny a štěrková hnízda
• hrubý či drsný povrch
• vydrolené hrany
• vybouleniny
• obnažení výztuže

Jednotlivé typy vad se sanují různými způsoby. Pokud se jedná pouze o nevzhledné trhliny, které nemají faktický vliv na únosnost betonové konstrukce, je jejich odstranění v zásadě jednoduché, u náročnějších poruch je však nutné přistoupit k radikálním a často velmi nákladným procedurám.

Opravy nekonstrukčních vad betonu

Nekonstrukčními vadami jsou především smršťovací trhliny vznikající při nedůsledném ošetřování betonové směsi během hydratace, rychlých teplotních změnách či nedostatečném spárování. Jedná se především o vzhledové vady, které lze jednoduše opravit speciálními postupy zahrnujícími:

• vyplnění rýhy – oprava se provádí prohloubení rýhy a vyplnění epoxidovým adhezním můstkem a betonem se zvýšeným obsahem polymerních látek, které pomáhají zlepšovat jeho pružnost, po vytvrzení se provede zabroušení povrchu
• vyplnění drážky – provádí se u rozvětvených trhlin vybouráním drážky, aplikací kotev a následným vyplněním betonem s epoxidovou složkou
• kotvení – není-li trhlina příliš rozvětvená a předpokládá-li se vysoké zatížení povrchu, je možné aplikovat speciální kotvy v pravidelných odstupech, které se vyplní stěrkou

Opravy konstrukčních vad betonu

Pokud se na konstrukci objeví poruchy a vady, které mohou ovlivnit jeho funkčnost a únosnost, je nutné provést jejich důkladnou sanaci. Ta spočívá v odstranění porušené vrstvy betonu, a to vybouráním pomocí mechanického nástroje a odstranění přebytečného prachu. Po začištění je možné provést obnovení betonové konstrukce do původní tloušťky nastavením na zdravou (soudržnou) část hydratovaného betonu. Postup sanace je následující:

• vybourání nezdravých (nesoudržných) vrstev betonové konstrukce a odstranění jemných zrn a prachových částic (ideálně vodní tryskou), odhalenou výztuž je nutné očistit kartáčem od rzi a ošetřit (je-li porušená, bude potřeba ji rovněž vysekat a vyměnit)
• příprava a zvlhčení povrchu pro aplikaci sanační hmoty (povrch se nebrousí, pouze musí být zbaven prachových částic)
• nanesení adhezního můstku
• nanesení vhodné sanační hmoty
• dokončení povrchové úpravy případně provedení speciální externí výztuže

Sanační hmota se připravuje s ohledem na požadavky konstrukce a její konstrukční tloušťku. Pro opravy malých vrstev se obvykle používá sanační stěrka, pro větší tloušťky pak sanační malta s větší hrubostí kameniva. V případě vrstev větší tloušťky lze použít betonovou směs s drobným kamenivem. Sanační hmota se vždy nanáší do vlhké penetrace (adhezního můstku). Obdobným způsobem se sanují také vydrolené hrany, které se musí ukládat do snímatelného bednění.