Chcete stavět? Potřebujete základy
Neocitli jste se rázem v úplně jiném textu. Abychom se dostali až k vínové, potřebujeme základní barvy. Říká se jim také primární. Bez nich se neobejdete, nedají se žádným způsobem vytvořit. Jsou jimi žlutá, červená a modrá. Sekundární barvy vznikají smícháním dvou ze tří těchto barev. A ještě máme barvy terciální. Zcela prostě se k nim dostanete tak, že smícháte jednu barvu primární a jednu sekundární. Přidáváním bílé nebo černé v různém poměru pak ovlivníte ještě další vlastnost výsledné barvy, a to sice její sytost. Dopracujete se tak buď ke světlému nebo naopak výraznému odstínu.
Teplé barvy a studené barvy
Jejich rozdělení se odvíjí od toho, jak na nás působí. Pokud vám cit nenapovídá, zjednodušeně řečeno studené barvy působí chladně proto, že obsahují modrou. Patří sem pochopitelně sama modrá, ale také fialová a studenou můžete mít i červenou. Pak bude vypadat asi jako barva malin.
Teplé barvy vyvolávají dojem přesně opačný. Také si v nich můžete všimnout určitého podílu žluté. Mezi ně zařazujeme samozřejmě samotnou žlutou, oranžovou, ale abychom to měli trochu složitější, tak i červená může působit teple, v tom případě bude barva připomínat tentýž odstín, jakým se vyznačují zralá rajčata.
A jak na vínovou?
Vyjít byste měli přirozeně z červené. To je námi zmíněná základní barva. Potom můžete získat různé odstíny. V tom, co to vlastně je vínová, nepanuje příliš přesná shoda. A vlastně ani v termínu, mnoho lidí píše o burgundské, bordó nebo docela prostě o vínové. Pokusíte-li se například za pomoci vyhledávače zjistit, co na tuhle barvu říká internet, dostanete celkem pestrou paletu, kde se vyskytuje tmavě červená, hnědá i temně fialová. Internet vám vůbec otevře širokou škálu možností, neboť vínová je oblíbená nejen v interiérech, ale také v módě a nečekaně třeba i ve světě barev na vlasy.
Podívejme se tedy na konkrétní postup. Přidáte-li díl modré, získáte právě temnou fialovou. Kýženého odstínu vínové se nedočkáte, pokud použijete královskou modrou. Výsledný efekt bude velmi tmavá barva, která bude působit spíše ušpiněná, mnohdy je rovnou přirovnávána k blátu. Je potřeba zvolit intenzivní zářivou modrou s kapkou zelené. Jen tak se dostanete právě k vínové. Její sytost lze dále regulovat, pro opravdu tmavou barvu přidejte kapku černé. Některé zdroje se v tomto případě bez modré zcela obejdou a radí využít pouze červenou a špetku černé.
Další cestou, jak se dobrat ke kýženému cíli, je vzít opět červenou a tentokrát ji doplnit dokonce růžovou. Pro dokonalý výsledek je samozřejmě třeba opět využít ztmavení za pomoci malé dávky černé barvy.
V případě, že k červené přimícháte hnědou, dostanete také vínovou, ale bude vypadat poněkud jinak. Získáte teplý zemitý odstín. A sytost mu samozřejmě můžete naopak i ubrat, když místo černé uplatníte bílou, v tomto bodě však doporučujeme ostražitost, aby vám nevznikla spíše růžová.
Experimentovat se dá nekonečně dlouho, mnoho zdrojů totiž radí využít prostě všechny tři barvy, to znamená hnědou, červenou a modrou. Různé poměry vytvoří pokaždé jinou barvu s odlišným jasem. Blíže k základní červené získáte zářivější odstín, větší příměs modré se zase postará o daleko temnější barvu.
A pro ty z vás, kteří se hodlají pustit do naprosté barevné alchymie, máme ještě tip na hrátky za pomoci přidávání oranžové, zelené, případně žluté barvy, které se umějí postarat o nejrůznější nuance výsledného odstínu.