Nové nátěry interiérových stěn jsou prováděny různými typy nátěrových hmot za speciálních podmínek a vybranými postupy s ohledem na to, zda se jedná o výmalbu první na omítku nebo renovaci stávající malby. Rozdíly mezi postupy spočívají především v přístupu k ošetření podkladu pro dostatečnou penetraci a optimální pohledové vlastnosti nátěru po jeho nanesení a během užívání.
Před zahájením výmalby je potřeba si připravit dostatek nátěrové hmoty požadovaných vlastností a odstínu, a také malířské náčiní. Při výběru jednotlivých produktů je potřeba se orientovat podle parametrů interiéru, vedle celkové plochy ovlivňuje typ materiálů a pomůcek také výsledný efekt, jež chceme v interiéru dosáhnout (tzn. otěruvzdornost barvy, voděodolnost či speciální hygienické vlastnosti), směr malby (svislý, vodorovný) apod. Standardně se nejdříve vybírá konkrétní typ nátěrových hmot zahrnující:
Malířské náčiní pak tvoří zpravidla nádoba pro dávkování barvy s odkapávací mřížkou a váleček s teleskopickou rukojetí, malířská pásky, začišťovací štětce, v interiérech s vyšším stropem také štafle, vyrovnávací tmel a špachtle. Pokud budete odstraňovat starý nátěr, záleží na tom, zda byl vodou ředitelný, nebo pevný. U vodou ředitelných nátěrů se obvykle starý nátěr odstraňuje omytím, u soudržné malby pak škrabáním – k tomu lze vyžít malířskou škrabku. V neposlední řadě pak využijete fólii pro pokrytí podlah.
Nejdůležitějším předpokladem první výmalby v novostavbě je dostatečně vyzrálá omítka. Omítka obsahuje hydraulické pojivu, které musí dostatečnou dobu zrát, jinak je stále „živé“ a způsobuje vsakování barvy do spodních vrstev nebo nevzhledné fleky a nehomogenní vzhled malby.
Pokud je omítka dostatečně vyzrálá (obecně se uvažuje měsíc po jejím nanesení v případě optimálních podmínek pokojové teploty), je potřeba před nanášením penetrace provést očištění jejího povrchu – odstranění nečistot a prachových částic ideálně ometením, a dále lokálním zbroušením hrubozrnných míst. Zárubně a okenní výplně je potřeba oblepit malířskou páskou (pokud na nich ještě není původní ochranný obal), stejně tak vypínače a zásuvky či připravené otvor pro ně.
Jakmile je povrch připraven, je možné nanášet penetraci, tedy mezivrstvu, která zajistí dostatečnou přilnavost podkladu. Penetraci nanášíme dle návodu výrobce, obvykle jsou vyžadovány dvě vrstvy, jež sjednotí povrch a podpoří dostatečnou kryvost finálního nátěru. Při nanášení penetrace, stejně jako u výsledného nátěru se postupuje od stropu ke svislým konstrukcím. Penetraci je nutné nanést kompletně na strop i na zdi, až poté se přistupuje k výmalbě barvou. Penetraci lze využít univerzální nebo se speciálními vlastnostmi (fungicidní, antibakteriální apod.)
Při finální malbě je potřeba. Na strop se obvykle nanáší bílá barva, lze však využít také jiné odstíny. Strop se maluje s přesahem do svislých konstrukcí. Po zaschnutí se na barvu rovnoměrně nalepí malířská páska a lze pokračovat stěnami. Pokud má barva špatnou kryvost, je potřeba nátěr provést ve dvou vrstvách, záhyby a rohy se domalovávají štětkou nebo štětcem. Do místností se zvýšenou vlhkostí (kuchyň, koupelna) je lepší využívat bravy se zvýšenou odolností vůči vlhkosti a vodě.
Při obnově nátěru se zpravidla postupuje obdobným způsobem jako při první výmalbě, hlavní rozdíl spočívá především v úpravě povrchu, která vyžaduje mnohem důslednější přístup. U soudržných nátěrů nebo plastových hmot je potřeba před renovací malby odstranit zbytky barvy staré a očistit povrch nejen od prachu, ale také od mastnoty (omytím mýdlovou vodou). U vodou ředitelných nátěrů se malba odstraňuje vodou tak, aby byl povrch čistý, suchý a zarovnaný. Nerovnosti v konstrukcích nebo díry po hmoždinkách se zatírají tmelem (ideálně šlehaným), před nanášením penetrace je potřeba nechat tmel dokonale vyschnout. Poté již následují klasické nanášení penetrace a finálního nátěru.
Tisk 
PDF