Jak větrat ve starém domě?

Staré domy jsou krásné, díky své nezaměnitelné atmosféře a také tomu, jak se osudy jeho obyvatel ho historie domu zapsaly. Častým problémem ale u nich bývá vlhkost, kterou mohou některé stavební zásahy místo zlepšení naopak zhoršit. Typickým příkladem je necitlivé zateplení, nebo výměna dřevěných oken za plastová. Pro staré domy je totiž velmi podstatným kvalitní a pravidelná cirkulace vzduchu a odvádění vlhkosti.

A právě vlhkost může bydlení nebo podnikání ve starém domě pěkně znepříjemnit, zvlášť když dům nebyl několik let užíván ani pořádně větrán. Kromě nepříjemného pachu zatuchliny se mohou na stěnách objevit mokré skvrny objevit i plísně.  Ale to není jediný problém. Dlouhodobě neřešená vlhkost může poškodit omítky i zdivo samotné. Nejjednodušší a nejlevnější prevencí je dostatečné a kvalitní větrání.

Proč mohou nová okna situaci zhoršit?

Je to paradoxní, ale poměrně velká investice do nových oken může situaci s vlhkostí ve starém domě naopak zhoršit. To platí hlavně o plastových oknech. Stará dřevěná okna totiž díky drobným škvírám v okolí rámů přirozeně umožňovala cirkulaci vzduchu. Někdy to sice bylo na úkor tepelných ztrát, ale staletími ověřená metoda fungovala. Pokud okna vyměníme, nebude na nás nikudy táhnout, protože tyto skulinky zmizí, ale dům přestane dýchat. Proto je po takové stavební úpravě nutné větrání zintenzívnit.

Jak větrat

Dalo by se to shrnout do několika bodů:

• pravidelně
• intenzívně
• ve všech místnostech

K tomu se sluší doplnit, že délka větrání se liší podle ročního období. Čím více osob v domě bydlí, nebo v něm pracuje, tím více by se ale mělo větrat. Během topné sezóny větráme velmi intenzivně a krátce, v létě klidně celý, pokud jsme doma. Z bezpečnostního hlediska se ale nedoporučuje nechávat ani ventilačky otevřené, když je dům prázdný. Šikovnému zloději stačí skutečně málo k tomu, aby se do domu dostal.

Udělat jednou za čas průvan je velmi žádoucí, jen si musíte dát pozor, abyste si nevysklili okna nebo interiérové dveře. Pokud máte střešní okna, můžete využít i tzv. komínový efekt, kdy vydýchaný vzduch, který se v domě ohrál a vystoupal vzhůru, nahradí nový vzduch. Komínový efekt vyvoláte současným otevřením střešního okna a oken v přízemí domu.  Ale ne vždy se to povede. Rychlost a kvalitu větrání může ovlivnit nejen stavební dispozice konkrétního domu, ale také počasí, hlavně venkovní teplota a také vítr. Čím je větrněji, tím rychleji vyvětráte.

Větrat můžete i při zavřeném okně

I v přízemí můžete větrat v podstatě nonstop a neohrozit své bezpečí. Stačí si do oken namontovat tzv. ventilační klapky. Umisťují se pod horní hranu rámu a s jejich pomocí lze přivést do horní části místnosti čerstvý vzduch, který se tam promíchá s teplejším a vydýchaným vzduchem a tím se sníží vlhkost v celé místnosti. Tím se omezí riziko tvorby plísní.

Větrání zlepší i technika

Nejen klasicky otevřené okno, ale i moderní technologie mohou zlepšit větrání v domě. Ne vše se ale hodí do všech typů domů a u historicky chráněných budov je třeba instalaci takové technologie probrat i s památkáři. Jaké máme možnosti:

• klimatizace
• tepelné čerpadlo
• rekuperační jednotka

Pozor na kouty bez cirkulace vzduchu

Máte celé léto otevřená okna a stejně jsou v domě místa, kde je pořád vlhko a plíseň se vrací? Můžete mít něco, co by se dalo označit jako větrací stín. Můžete to být třeba stěna umístěná na opačné straně pokoje, než je okno, místo, které nevyvětráte ani dveřmi. Jednu takovou mám i u nás doma a museli jsme kvůli vlhkosti odsadit knihovnu pár centimetrů od zdi. Z jedné strany jsou dveře vzdálené asi metr od stěny, na druhé, asi 40 cm, ale ani průvan mezi nimi se prostě ke zdi nedostane. V takovém případě se vyplácí alespoň „promíchávat“ vzduch v takové části domu klasickým ventilátorem, optimálně párkrát měsíčně.