Hlavní sezóna občanské výstavby probíhá v teplých měsících, kdy teplota běžně neklesá pod bod mrazu. Tato skutečnost je dána především charakterem stavebních materiálů a jejich chováním v návaznosti na okolní podmínky, jež jsou v jarních, letních a podzimních dnech mnohem stabilnější – jedná se především o teplotu a vlhkost vzduchu. Jak prvky na bázi silikátů, tak dřevo či keramika, jsou vůči mrazu a zvýšené vlhkosti velmi citlivé a reagují rozměrovými změnami či nedostatečnou hydratací, které mohou mít vliv na celkovou únosnost jednotlivých konstrukcí. Právě z tohoto důvodu se na zimu stavební práce obvykle přerušují a opět navazují až v příznivější povětrnosti. Aby byla zajištěna minimalizace poškození již provedených konstrukcí, je nutné rozestavěnou stavbu zazimovat. Na co je potřeba si v takovém případě dát pozor?