Jak se vyvarovat hluku z digestoře?

Dnes již je možné konstatovat, že současné moderní digestoře nároky hospodyněk na nízkou hlučnost splňují. Co si však počít, když se kupříkladu nastěhujeme do bytu, v němž již je instalovaná digestoř, která je přece jen poněkud staršího data výroby? Rozhodně není příjemné, když se digestoř zapne, a v tu chvíli není možné kvůli rachotu hovořit s rodinou a věnovat se jiným běžným činnostem.

Hlučnost digestoře by neměla přesahovat 50 dB

Hladina hluku digestoře se udává v decibelech. Platí, že u každé digestoře by měl být tento údaj uveden. Digestoře, které jsou schopné fungovat s hlučností 50 dB, je možné považovat za tiché. Dnes jsou kvalitní digestoře vybaveny speciální technologií typu Deep Silence, jež zajišťuje tichý chod zásluhou izolace motoru.

Způsoby, jak snížit hlučnost digestoře

Následující kroky představují různé možnosti, jejichž prostřednictvím je možné snížit hlučnost digestoře:

• Je třeba použít správné odtahové potrubí, když flexo trubky nejsou vhodné. Na první pohled sice zjednoduší instalaci odtahu, ale je to právě za cenu vyšší hlučnosti. Důraz musí být položen také na to, jak bude potrubí připevněno ke zdivu či ke kuchyňským skříňkám.
• Rozhodně se nedoporučuje zmenšovat průměr potrubí, protože to vede právě k vyšší hlučnosti, menšímu výkonu, v extrémních případech může dojít i ke zničení motoru digestoře. Uvádí se, že tímto způsobem je možné přijít o více jak 50 procent výkonu digestoře, kdežto hlučnost naroste o 50 procent. Ideální je průměr potrubí 150 mm.
• Do vedení potrubí z digestoře by neměla být instalována žádná kolena. Každé koleno by mělo odpovídat zhruba 75 cm rovného potrubí. Snižuje výkon a zároveň zvyšuje hlučnost.
• Digestoř by měla být používána v odtahovém režimu. Potom funguje lépe přirozeně, a to s menší hlučností, větším výkonem a je to i levnější.
• Odtahové potrubí by mělo být uvnitř hladké.
• Odtahový odsavač by měl disponovat vhodnými parametry. Digestoř by měla být schopna vyměnit vzduch v místnosti pětkrát až desetkrát během hodiny, a to na takový rychlostní stupeň, kdy hladina hlučnosti nepřekročí hranici 55 dB.

Recirkulace výměnou za odhlučnění není dobrou volbou

V žádném případě není správné řešení vsadit kvůli odhlučnění na recirkulaci. Recirkulační digestoře sice dokáží odstranit tukové a pachové částice, ale vodní páry zůstanou v místnosti. Jejím prostřednictvím je pak po místnosti roznášen zbylý tuk, který se usazuje na stěnách, knihách i elektronice. U digestoří je proto třeba dávat pozor nejen na množství vyměněného vzduchu, ale i na kvalitu filtrace. Ideální jsou desetivrstvé kovové tukové filtry, které umí zachytit okolo 96 % tukových částic. Běžné odsavače jich zachycují zhruba 80 %. Pachové a uhlíkové filtry by měly mít houbovou strukturu.