Úvod  ›   ›   › 

Oprava dlažby u balkónu (dlažba je volná)

  

Poruchy jednotlivých skladebních vrstev podlahy balkónu se obvykle projevují praskáním, vzdouváním nebo uvolňováním nášlapných dlažebních dílců. V případě, že na vašem balkóně dochází k tomuto jevu, je potřeba provést rekonstrukci podlahy v rozsahu odpovídajícím míře porušení skladebních vrstev. Ty jsou zpravidla tvořeny základovou konstrukcí, na níž je vytvořena spádová vrstva pokrytá izolačními mezivrstvami, lepící hmotou a nášlapnou vrstvou. Podle rozsahu poškození je pak potřeba sanovat buď jednotlivé vrstvy nebo kompletní skladbu.

Příčiny poškození dlažby balkónu

Obvyklou příčinou poškozené dlažby na balkóně je nedostatečná kvalita provedení jednotlivých vrstev. Skladba podlahy balkónu – vzhled k exteriérovým podmínkám – by měla být řešena tak, aby odolávala velkým teplotním a vlhkostním rozptylům. K popraskání dlažby dochází zpravidla v případě, že došlo k:

  • porušení nosné konstrukce
  • degradaci spádové vrstvy
  • zatékání na styku se svislou konstrukcí
  • porušení hydroizolační vrstvy
  • nedostatečné soudržnosti mezi lepící hmotou a dlažbou
  • nesprávnému spárování dlažby
  • nevhodný typ dlažby (použití interiérových dlaždic s nízkou mrazuvzdorností)

Nášlapná vrstva je obecně tvořena dlažbou uloženou na lepící hmotě, mezi jednotlivými dlaždicemi jsou vždy vytvořeny spáry vyplněné pružným tmelem, který těmto prvkům ponechává dostatek prostoru pro vyrovnávání objemových změn v důsledku střídání teplot a vlhkosti vzduchu. Dlažba může praskat v případě, že jsou tyto spáry příliš malé, nebo nebyla zajištěna dostatečná soudržnost s lepící hmotou, či v důsledku pronikání vlhkosti z nižších vrstev nebo jako výsledek rozvoje mikrotrhlin ve skladebních vrstvách. Před vlastní opravou nášlapné vrstvy je tak potřeba nejdříve určit příčinu poškození a podle toho zvolit vhodný postup.

Oprava balkónové dlažby

Uvolnění dlažby je obvykle zapříčiněno nedostatečnou soudržností s lepicí hmotou nebo nedostatečnou hydroizolací, může však být zapříčiněna také trhlinami v nosné konstrukci. Pro správnou diagnózu příčiny je potřeba postupně vybourat jednotlivé vrstvy, vždy se však provádí minimálně oprava vrstev nad spádovým betonem. Pokud narazíte na poruchy také v této vrstvě, je nutné vybourat vše a zkontrolovat podkladovou nosnou konstrukci balkónu, v opačném případě stačí očistit spádovou vrstvu a opravu zahájit nanesením hydroizolace.

Kontrola a příprava nosné konstrukce

U té je potřeba zkontrolovat povrchové trhliny a provést jejich zalepení konstrukční polymerní pryskyřicí, aby nedocházelo k pronikání vody do vnitřní struktury konstrukce při hydrataci spádového betonu. Povrch nosné konstrukce by měl být dokonale očištěn a vyrovnán.

Vytváření podkladní vrstvy dlažby

Na připravený povrch nosné konstrukce se nanáší spádová vrstva obvykle z cementového potěru případně ze speciální hmoty s cementovou bází s vysokou odolností vůči mrazu. Před nanesením spádové vrstvy je nutné vytvořit dilatační spáru na místě styku nosné konstrukce se svislými konstrukcemi zdiva. Spádová vrstva dosahuje navrženého spádu, jehož prostřednictvím bude pochůzná plocha balkonu nakloněna a umožní tak jednoduchý odtok dešťové vody mimo dilatační spáru nosné konstrukce.

Hydroizolační vrstva

Po zajištění dostatečné rovinnosti spádové vrstvy a jejím vyzrání se nanáší hydroizolační materiál. Obvykle se používá stěrková hmota, která se nanáší ve dvou vrstvách – do první vrstvy se může uložit výztužní síťka, nebo se na styku se svislou konstrukcí instaluje izolační pás. Jakmile je hydroizolační vrstva vytvrzená, je možné přistoupit k pokládce dlažby.

Pokládka dlažby

K položení dlažby jsou potřeba tři základní materiály:

  • dlaždice určené pro exteriér – je nutné vybírat dlažbu mrazuvzdornou, k dostání jsou také dlaždice do interiérů (kuchyní, koupelen, chodeb), které sice odolávají vlhkosti, ale v mrazu praskají
  • spárovací hmota
  • lepící stěrka

Prvním pravidlem pokládky je kompatibilita lepící hmoty s hmotou hydroizolační (obvykle se užívají produkty stejné značky nebo doporučené jako systémové řešení). Lepící hmota se nanáší postupně a dlažba je na ní ukládaná vždy se spárou (standardně se užívá tloušťka 3 mm). Po nalepení se do spár nanese spárovací hmota (obvykle se jedná o pružný voděodolný tmel určený pro exteriéry). Pro zatmelení dilatační spáry je vhodné použít tmel silikonový.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)