Kolik stojí cementová litá podlaha?

Cementové lité podlahy se uplatňují tam, kde z různých důvodů nelze použít podlahu anhydritovou. Jaké má tato podlaha vlastnosti a kolik za ni zaplatíte?

Kterou podlahu si vlastně vybrat

Kvalitní podklad představuje absolutní nutnost pro pozdější instalaci podlahové krytiny. Jestliže bychom toto podcenili, pokládka bude následně pracná, případně se projeví i chyby vyžadující dodatečné opravy, a tedy další vynaložený čas i finance.

Na vyrovnání základu tak v zásadě můžeme použít dvě varianty: podlahu anhydritovou nebo cementovou. V zásadě nelze určit, která z nich je lepší. Každý materiál má svoje specifické vlastnosti a odlišný způsob použití.

Při rozhodování je potřeba brát ohled na období realizace a podmínky s tím související, tj. teploty, vlhkost vzduchu atd., dále hlavně na typ konstrukčního systému budovy, časové požadavky a možnosti vysoušení.

Srovnání lité cementové podlahy a anhydritu

Litá cementová podlaha má primárně výhodu ve velmi snadné a rychlé realizaci. Nezbytný čas se ve srovnání s anhydritem zkracuje přibližně o polovinu. Z hlediska ceny vychází potom betonová podlaha průměrně zhruba o 30 až 40 % levněji než anhydritová.

Na druhou stranu anhydritové podlahy vyžadují minimální tloušťku 30 mm. U litých betonových podlah je potřeba víc, alespoň 50 mm. Vlivem změny objemu cementového pojiva by mohlo docházet na exponovaných místech k tvorbě prasklin. Taková místa se najdou prakticky na každé podlaze, nevyhnutelně bývá deska v některém místě příliš tenká. Pak nastává problém.

Litá cementová podlaha je pochozí (jednoduše: dá se po ní chodit) po 24 až 48 hodinách, 60% zatížení dovoluje již po cca 7 dnech. Pro stavitele z časového hlediska tím v zásadě není znatelně úspornější, byť se to poměrně často traduje. Výhoda tkví jinde než v rychlejším schnutí. Jde o to, že tento typ podlah může v okamžiku, kdy aplikujeme finální krytinu, v sobě větší procento zbytkové vlhkosti, zatímco anhydrit je nutné důkladně vysušit.

S vysoušením lze ale začít nejprve po 7 dnech, do té doby je žádoucí vlhkost v potěru udržet. U anhydritové podlahy lze začít vysoušet dokonce už po 48 hodinách, přičemž nám nehrozí vznik žádných deformací. Vzhledem ke způsobu vysoušení je nutné pamatovat na následující: Nemůžeme lité betonové podlahy použít tam, kde už máme hotové konstrukce, které nesnesou dlouhodobé působení vlhka, typicky sádrokartonové podhledy. Případně tyto konstruce musíme nějakým způsobem ochránit.

Předešlé řádky jsou zvláště důležité. I kvalitně udělaná podlaha se může zničit následným nevhodným ošetřením. Jedná se o příčinu značného množství později projevených závad. Příliš prudká a intenzivní ztráta vlhkosti způsobí, že se nám cementová podlaha může začít kroutit, popraská, případně bude nedostatečně pevná. Anhydrit prakticky žádnou další péči nevyžaduje.

V čem rozdíl není

V obou případech si vždy už kupujete litou směs, která má deklarovanou určitou pevnost. Zde tkví hlavní rozdíl oproti tradičnímu potěru, kde pevnost příliš konkrétně určit nemůžeme. Pevnost je víceméně srovnatelná. Upozornit lze tak snad jen na to, že anhydrit má nižší tzv. odtrhovou pevnost. Proto by neměl být použit tam, kde se plánují třeba masivní dřevěné podlahy. To ale většina běžných zájemců, která plánuje podlahu v bytě, řešit nemusí.

Možnosti realizace

Litou cementovou podlahu můžeme rovněž samozřejmě využít i k instalaci podlahového vytápění. Dochází ke kvalitnímu přenosu tepla, v podlaze se nevytvářejí dutiny, což dovoluje perfektní obklopení trubek potěrem. Podlaha se ve srovnání s anhydritem o totožné tloušťce prohřívá asi o 40 % rychleji.

Povrch lité podlahy je dokonale rovný, což představuje perfektní podmínku pro položení nášlapných vrstev. Na tento typ podlahy můžeme v zásadě dát libovolný typ podlahové krytiny. Pakliže se nám vzhled samotné betonové podlahy líbí, volíme si takový druh, který po speciální úpravě může sloužit přímo jako pochozí.

Provedení této podlahy je možné ve všech vnitřních prostorách. Svoje uplatnění nachází v běžných domovech, také ve sklepích, dále v kancelářích či v obchodech. Anhydritovou podlahu nelze realizovat v podmínkách, kde hrozí časté namáčení, typicky to bývá u bazénů. Litá cementová podlaha naproti tomu na podobných místech vydrží. Proto může být taktéž v bazénech nebo i doma v koupelnách. Zde je důležité, aby ovšem byla dodržena podmínka kvalitního odvětrání. Vhodná je i na toaletu.

Omezení tak známe pouze jediné. Podlaha by neměla promrznout, proto se nehodí coby exteriérová. Maximální teplota by pro realizaci neměla naopak překročit 25 ºC. U anhydritových podlah, je to o něco víc, uvádí se cca 30º C.