Stavba lesní oplocenky, názorný postup

Máte v plánu vysázet nové malé stromky v lese a potřebujete je co nejvíce ochránit před zničením? Na to existuje jednoduché řešení. Postavení oplocenky. V České republice je silně přemnožena lesní zvěř, která páchá největší škody. Je naprosto jedno o jaké stromy se jedná, ať už o listnaté, nebo cenné jehličnaté stromy. Velmi často je kvůli zvěři prostě nejde dopěstovat bez nějakého opatření. Jediná věc, která platí je oplocení. To dá stromům aspoň malou naději na přežití. Abychom neházeli všechnu škodu pouze na zvěř, musíme si přiznat, že velkým ničitelem se stává i člověka. Ten se prochází po lese, také velice často. A nebudeme si lhát, že někteří výrostci nám nechají stromky v klidu vysázené. Ano, oplocenku mohou přelézt, ale může to také velkou část lidí odradit. Pojďme se podívat na to, jak vlastně takovou oplocenku postavit.

Co je oplocenka

Je preventivní ochranný prostředek, který zabraňuje škodám způsobeným na les. Jejich hlavní náplní je ochrana přirozeného zmlazování, nebo výsadby dřevin před škodlivým působením zejména zvěře spárkaté. Dělí se podle rozsahu chráněného statku, a to na individuální, skupinové a plošné. Individuálním oplocením je namysli, postavení jednoduchých oplůtků obtočené kolem každé samostatné sazenice. Skupinové chrání již větší část jedinců. Poslední plošné oplocení přímo vymezuje chráněný prostor a to hlavně pomocí přenosných dřevěných dílů, nebo lesnického drátěného pletiva a oplocení je opatřeno průlezy. Konstrukce oplocenky bývá velmi často velmi jednoduchá, s předpokládanou životností do 10 let. Základní atribut oplocenky je takový, že se dá kdykoliv zbourat a znovu jinde postavit.

Zákon

Vlastníkům lesa vyplývá ze zákona povinnost provádět taková opatření, kterými by se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les (ust. § 32 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů).

Materiál na oplocenku

Nejdříve si musíme určit, jakou oplocenku chceme vůbec stavět a z toho si určit materiál. Máme dvě možnosti postavení oplocenky. A to drátěnou, nebo dřevěnou. V největším měřítku jsou používány oplocenky drátěné a na tu se podíváme.

Na stavbu oplocenky potřebujeme:

- dřevěné kůly

- lesnické uzlové pletivo

- pozinkované skoby a hřebíky k lesnímu pletivu

- dřevěné latě

- palici, sekeru, kladivo a kleště

Nejprve, než vyrazíme do lesa si vše rozvrhneme a podle obvodu vypočítáme, kolik jakého materiálu budeme vlastně potřebovat.  Dále, je potřeba si uvědomit, že kůly budou stát několik let za každého počasí venku. Proto je dobré je natřít ochranným nátěrem, nebo ještě lepší variantou je jejich opálení. Kůly do země zatlučeme palicí, nebo druhou stranou sekery v rozmezí jakém potřebujeme. Nejčastěji se do země zatloukají ve vzdálenosti cca 3 metry. Po zatlučení všech kůlů po obvodu, který jsme si předem vyznačili, následuje jeho oplocení. Kolem kůlů z vnější strany natahujeme pletivo, které přichytáváme pozinkovanými skobami, jenž jsou určeny přímo k lesnickému pletivu. Pokud se vám bude zdát uchycení skobami nedostačující, použijte delší hřebíky. Nezapomeňte je zahnout, aby pletivo drželo a poté zabouchat do kůlu. Následuje podepření vzpěrami. Podepření se používá hlavně, když nejsou zatlučené kůly v zemi stabilní, nebo máme oplocenku opravdu velkou. Vzpěry se připevňují na sloupky kůlu z vnitřní strany a to kolmo k rovině obvodu plotu v úhlu cca 45°. V neposlední řadě následuje postavení vstupních dveří. Je vždy na vás, jakou zvolíte variantu vstupu.  Je možnost použití branky, která se postaví z kůlů a pletiva. Ale je také rozšířené postavení žebříčku přes pletivo, sbitím kůlů k sobě.

Každý, kdo v lese oplocenku postaví je povinen se o ni také starat, kontrolovat ji a hlavně opravovat. Pokud bude oplocenka děravá, bude mít spíše záporný účinek. A to jak pro majitele, tak hlavně pro zvěř, která se může o oplocení zranit.