Standardní lešení a podlážky
Moderní lešenářské systémy již disponují poměrně pokročilým konstrukčním provedením, které kombinuje hned několik výhod – jedná se především o snadné sestavování díky vysoké pevnosti a nízké hmotnosti. Standardně s lešení skládá z několika součástí, které jsou vzájemně propojené a tvoří kompletní konstrukci – jedná se jednak o součásti, které tvoří samotnou konstrukci, doplňky a kotvicí prvky. Poslední zmíněnou kategorii zastupují především různé spojky, přípojky a patky, které konstrukci stabilizují na místě. Jako doplňky lze označit součásti sloužící k přesunu celé konstrukce (kolečka), ale i pohybu po ní (žebříky) či zábrany. Hlavními konstrukčními prvky pak jsou trubky, nosníky a samozřejmě podlahy (podlážky).
Jaké druhy lešení je možné pořídit
Základní sestavu lešení je možné pořídit v různých modifikacích, které se vyznačují různými výhodami i nevýhodami. Jednotlivé díly lešenářských systémů mohou být vyrobeny z různých materiálů, které také specifikují jejich odolnost, životnost a údržbu. V tuzemsku se nejčastěji ze dřeva nebo kovu (ocel či hliníkové slitiny). Kromě nich se pak ještě můžeme setkat s lešením z bambusu, které se používá zejména v Asii. Vedle materiálu j možné rozlišovat také různý systémová řešení – sem patří především konstrukce trubkové, žebříkové nebo tzv. HAKI se speciálními spojovacími prvky a snadnou montáží. Minimalistickým řešením je pak již zmíněné lešení kozlíkové, které se používá jako zvýšená plošina pro práci ve středních výškových úrovních (maximální výška podlážky je 3,5 m). Sortiment pak doplňují závěsné plošiny, které se spouští z horní úrovně objektu.
Z čeho se podlážky na lešení vyrábí
Podlážky mohou být vyrobeny z různých materiálů – profesionální lešenářské systémy využívají podlážky kovové, u malých systémů s využívají podlážky ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva. V dřívějších dobách tvořily podlážky spíše jednotlivé fošny, současné systémy již pracují s pevnějším řešením – u kovových podlážek se jedná převážně o mřížky či plechy vylehčené otvory, u dřevěných je pak velmi důležitým aspektem nosnost, a tedy i tvrdost dřeva, ze kterého jsou vyrobeny, počet a rozmístění výztužných prvků a délka. Dřevěné podlážky jsou k dostání již vyrobené za poměrně nízkou cenu, k vlastní výrobě je vhodné přistupovat především v případě, že potřebujete atypické rozměry nebo zvýšit únosnost prostřednictvím pevnějšího materiálu (dá se zvýšit jednak výběrem tvrdšího dřeva, zvýšením průřezu nebo přidáním většího množství podpor). Vždy je ovšem potřeba dbát na to, aby nebyla podlážka příliš těžká, jednak bude vyvíjet větší zatížení na konstrukce, jednak bude větší problém její osazení.
Jak si vyrobit vlastní podlážku na lešení
Pokud chcete podlážku osadit na klasické trubkové lešení, je při výrobě nutné dodržovat rozměr jednotlivých polí. U kozlíkového lešení se pak délka může podle potřeby lišit, neměla by však rovněž přesáhnout určitou délku, aby nedošlo k výraznému průhybu. K výrobě je pak potřeba fošny o požadované délce a tloušťce, a samozřejmě podpory, které mohou být naděleny ze stejného materiály. Podpory mohou sloužit i jako zábrany proti posunutí podlážky na konstrukci, jejich umístění je tak dobré pečlivě promyslet. Podlážka se pak vyrábí následujícím postupem:
- Fošny nadělíme na požadovanou délku a sesadíme vedle sebe do návrhové šířky podlážky.
- Na určená místa umístíme podpory.
- Připravíme si hřebíky – ideálně by měly procházet celou tloušťkou podlážky včetně podpor.
- Podpory přichytíme pomocí hřebíků zatloukaných z horní strany – umístění hřebíků by mělo být voleno tak, aby došlo k pevnému uchycení fošen. Standardně se vtloukají do rohů a podél delších stran podpor (měly by být minimálně čtyři na obou stranách).
- Po zatlučení je hřebíky potřeba zkrátit nebo zahnout, aby hroty netrčely do prostoru.
Takto připravené podlážky je možné ještě ošetřit povrchovou úpravou, která prodlouží jejich životnost.
Tisk 
PDF