Jak funguje bioplynová stanice?

Bioplynová stanice (obecně „bioplynka“) opravdu není zařízení, do kterého chodí příslušníci lidské populace pouštět větry za finanční odměnu. Sice se to může zdát úsměvné, ale i s tímto názorem se můžete setkat. Bioplynová stanice je skutečně výrobna bioplynu pro komerční účely, ovšem jeho výroba je daleko složitější.  

Pochopení principu fungování bioplynové stanice není vůbec složité pochopit. Celé schéma se v podstatě skládá ze 6 faktorů:

• Organický materiál – přírodní odpad (kejda, posečená tráva, siláž, kukuřice….)
• Zásobník na vyhnívání bio odpadu (tzv. Fermentátor)
• Teplota
• Bakterie
• Odvod plynu a jeho úprava
• Distribuce výsledného plynu

Výroba plynu v jednotlivých krocích

1. Organický odpad se upraví ze surového stavu uvede do stavu homogenizované látky. To znamená, že promícháváním a drcením organické hmoty vznikne „kaše“, složená z veškerého organického materiálu.
2. Tato „kaše“ se uloží do fermentátoru. Zde, v tomto zásobníku, se materiál promíchává, zvlhčuje a zahřívá na teplotu 42°C. Celému procesu se říká „vyhnívání“.   
3. Říkáte si proč zrovna 42°C? Teplota 42°C je nejlepší teplotou pro růst bakterii, které žijí za nepřístupu vzduchu (tzv. anaerobní bakterie). Proto se do fermentátoru vzduch nesmí dostat.
4. Bakterie jsou nezbytné pro celý proces výroby bioplynu. Tito drobní tvorečkové rozkládají organickou hmotu a uvolňují požadovaný bioplyn.
5. Výsledný bioplyn obsahuje 70% metanu. Uvolněný plyn se dočišťuje a zbavuje nepotřebných látek (jako je oxid uhličitý, dusík, vzácné plyny, uhlovodíky apod.) a tím se dosáhne 98%-ho podílu metanu (CH₄).   
6. Finální produkt čistého plynu se využívá k výrobě elektrické energie, nebo má stejné využití jako běžný zemní plyn.
7. Pokud je plynu nadbytek a není možné ho zpracovat, posílá se do hořáku, kde přebytečný plyn bezpečně vyhoří.
8. Zbytkovým produktem z úpravy organické hmoty v bioplynce se nazývá digestát a jde o vysoce efektivní hnojivo.  

Bioplynová stanice je vynikající náhražkou těžby zemního plynu. Je šetrnější k životnímu prostředí, jelikož při výrobě nevzniká odpad, který by zatěžoval přírodu. Jistou kontroverzi vyvolává spotřeba biomasy na výrobu bioplynu. Zemědělské podniky vysazují celá pole kukuřice jen pro potřeby výroby bioplynu.

Jisté otázky vyvolává i zbytkový produkt - digestát. Pokud byla organická hmota zasažena chemickými nečistotami, bude i digestát tyto látky obsahovat. Tím může dojít k opětovnému zasažení životního prostředí.

V České Republice tvoří bioplynové stanice 27% podíl na obnovitelných zdrojích energie.