Zdivo vlhne, co s tím dělat?

Kde vlhkost vzniká a jakou může mít příčinu?

Vlhké zdivo je problém, který nechce vidět žádný majitel. Nejprve je důležité zjistit, proč zdivo vlhne, abyste mohli problém správně vyřešit. Bez správné diagnózy se může stát, že investujete čas i peníze do neúčinného řešení. Jaké jsou nejčastější příčiny vlhnutí zdiva?

1. Zemní vlhkost (vzestupná kapilární) – proniká ze země do zdiva, typicky u starších domů bez izolace.
2. Zatékání dešťové vody – může být způsobeno poškozenými okapy, oplechováním nebo spárami ve zdivu.
3. Kondenzace (vnitřní vlhkost) – tvoří se při špatném větrání a nedostatečném zateplení.

Vlhkost se často objeví při rekonstrukci, výměně podlah, zateplení nebo prostě s přibývajícími lety. Pokud máte starší dům, můžete si nechat provést měření vlhkosti ve zdivu pomocí odborného přístroje, případně sondáž.

Metody nápravy podle typu vlhkosti

Když zjistíte příčinu vlhkosti zdiva, můžete zvolit vhodnou metodu nápravy neboli sanaci. Není totiž možné řešit pouze důsledek, musíte opravit příčinu. Výběr vhodného řešení by měl odpovídat konkrétnímu stavu, stáří domu, konstrukčnímu řešení i vašemu rozpočtu.

1. Vzestupná vlhkost (zemní vlhkost)

Tento typ vlhkosti se objevuje nejčastěji u starších domů bez funkční hydroizolace. Voda ze země se dostává do zdiva, podobně jako když se papír namočí do vody. Mokré mapy se objevují v dolní části stěn, v okolí soklu a podlah. Řešením je vytvořit novou horizontální bariéru, která průnik vody zastaví.

Možnosti řešení

• Dodatečné podřezání zdiva: Zdivo se mechanicky rozřízne (např. diamantovým nebo řetězovým řezem) a do vzniklé spáry se vloží vodonepropustná izolace (např. plastová nebo nerezová fólie). Tím se zabrání dalšímu vzlínání vody. Tento zásah je velmi účinný, ale zároveň invazivní, je nutné ho provádět pouze tam, kde to statika a konstrukce umožní.
• Chemická injektáž: Do předvrtaných otvorů ve zdivu se vstřikuje speciální hydrofobní roztok, který vytvoří ve stěně nepropustnou clonu. Je to šetrnější metoda než podřezávání a je vhodná i pro členité stavby nebo historické objekty. Efektivita závisí na kvalitě použitých materiálů i správném provedení.
• Větrací systémy nebo odvlhčovací kanálky: V některých případech může pomoci pouze zlepšení proudění vzduchu kolem soklu, pokud vytvoříte odvětrávací lišty nebo podřezáním soklu s odvětráním, případně vytvořením venkovních drenážních žlábků u základů.

2. Zatékání shora nebo ze strany

Tato vlhkost vzniká při přímém kontaktu s dešťovou nebo povrchovou vodou – může jít o špatně svedené okapy, netěsnosti kolem oken a dveří nebo trhliny ve fasádě. Typickým znakem je nepravidelné zabarvení, mokré kouty a zhoršení po dešti. Pokud byste zatékání neřešili, vlhkost prostoupí do konstrukce a může poškodit i vnitřní omítky nebo izolace.

Možnosti řešení

• Oprava nebo výměna okapů a svodů: Zkontrolujte stav okapového systému, zjistěte, zda není zanesený, netěsní nebo nepřetéká. Vyměňte poškozené části a dejte si pozor na správné napojení na svod dešťové vody.
• Utěsnění trhlin a spár ve fasádě: Praskliny ve zdivu nebo špatně utěsněná místa kolem oken, dveří a parapetů často slouží jako vstupní brána pro vodu. Pomůže pečlivé přetěsnění, použijte pružné tmely, stěrkové hmoty nebo přespárujte cihelné fasády.
• Hydrofobní nátěry fasády: Existují také speciální impregnace, které odpuzují vodu a snižují nasákavost fasády, aniž by omezovaly její paropropustnost. Tato úprava je vhodná zejména u starších domů s cihelným nebo kamenným zdivem.
• Kontrola střešní konstrukce a oplechování: Malé detaily jako netěsná napojení, poškozené tašky nebo zatékání kolem komína mohou mít překvapivě velký dopad. Měla by se provádět preventivní kontrola střechy alespoň jednou ročně.

3. Kondenzace v interiéru

Kondenzace nevzniká zvenku, ale zevnitř. Teplý, vlhký vzduch narazí na studený povrch uvnitř místnost, začne se kondenzovat a na zdech se sráží voda. Nejčastěji se objevuje v rozích místností, za nábytkem nebo kolem oken. Typickým doprovodem je plíseň. Problém souvisí se špatným větráním, nedostatečným zateplením nebo chybně řešenými tepelnými mosty.

Možnosti řešení

• Pravidelné větrání: Je nejlevnější a nejúčinnější způsob, větrejte ideálně několikrát denně krátce a intenzivně. V novostavbách se doporučuje rekuperace, která zajišťuje větrání bez ztráty tepla.
• Zateplení stěn z vnější strany: Pomůže vyrovnat teplotu mezi interiérem a venkem a zabrání kondenzaci. Vhodné je použít paropropustné materiály, aby vlhkost mohla unikat ven.
• Odstranění omítky napadené plísní: Pokud je omítka degradovaná, je nutné ji osekat až na zdivo a nahradit sanační omítkou. V některých případech stačí hloubková penetrace a přetmelení.
• Použití sanační omítky: Můžete použít speciální druh omítky, která dokáže pojmout zbytkovou vlhkost a zároveň umožňuje stěnám dýchat. Hodí se jako dočasné i dlouhodobé řešení v místech s vyšší vlhkostí.
• Úprava uspořádání interiéru: Nábytek nenechávejte těsně přisunutý ke stěnám, především v rozích. Pro dobré proudění vzduchu by mezi stěnou a nábytkem měl být prostor alespoň 5–10 cm. Pokud je to možné, můžete také přemístit topení na místa, kde dochází ke kondenzaci, pomohou zvýšit teplotu povrchu a snížit rozdíl mezi teplým vzduchem a studeným povrchem.

Pokud máte starší dům, kde izolace zdiva vůbec není nebo je už nefunkční, může být jediným spolehlivým řešením podřezání zdiva a celková obnova soklové části. U novějších staveb je většinou potřeba hledat chybu v provedení detailů, kondenzaci nebo zatékání. V obou případech ale platí, že čím dříve se začne problém řešit, tím levnější a jednodušší může být jeho náprava.