Upevňování běžných předmětů na stěnu

Upevnění předmětů na stěnu je běžná kutilská práce, která ale často přináší více komplikací, než by se zdálo. Každý materiál totiž vyžaduje jiný přístup, záleží i na hmotnosti předmětu nebo na tom, jak často se s ním bude manipulovat. V článku najdete přehled praktických tipů i vysvětlení, jaké hmoždinky a šrouby kdy použít, aby vše drželo přesně tak, jak má.

Záleží, do čeho vrtáte

Na začátku je nejdůležitější zjistit, jaký typ stěny doma máte. Jinak se bude vrtat do panelu, jinak do cihly nebo sádrokartonu. Právě typ stěny rozhoduje o tom, jakou hmoždinku, šroub nebo vrut zvolíte. Pokud jste v novém prostoru, můžete použít detektor materiálu nebo jednoduše zkusit poklepat na stěnu a poslechnout si rozdíl – dutý zvuk značí sádrokarton nebo příčku, plný beton poznáte hned.

Do plné cihly nebo betonu jsou ideální klasické rozpěrné hmoždinky z plastu, případně kovové, podle zatížení. Do dutých cihel a tvárnic se používají speciální rámové nebo rozkládací hmoždinky, které se po zasunutí rozevřou. Do sádrokartonu nepatří obyčejná hmoždinka. Vyberte kovovou hmoždinku do sádrokartonu, které se říká Molly, nebo zvolte spirálovou plastovou variantu.

Výběr hmoždinky a šroubu podle zátěže

Mezi běžně upevňované předměty patří obrazy, háčky, malé poličky nebo koupelnové doplňky. Ty nebývají příliš těžké, ale i tak je důležité vše správně promyslet. Důležité je, aby šroub odpovídal nejen průměru hmoždinky, ale také její délce, protože musí projít celou hmoždinkou a dostatečně se ukotvit ve zdi. Pokud hmoždinka ve zdi „plave“, šroub se uvolní a předmět dříve nebo později spadne.

Kdy se hodí která hmoždinka?

  • Obrazy, zrcadla, menší věšáky – stačí klasické plastové hmoždinky, které mají 6 nebo 8 mm, podle materiálu zdi. Do dutých materiálů volte rámové nebo speciální hmoždinky.
  • Poličky, skříňky, těžší doplňky – u plné zdi použijte minimálně 8mm hmoždinky a dostatečně dlouhé vruty. U lehkých stěn, jako je sádrokarton, zvažte použití rozpěrné hmoždinky se šroubem určené do sadrokartónu nebo kotvy s tvarovým stykem.

Vybavení, bez kterého se neobejdete

Kromě správné hmoždinky a šroubu budete potřebovat i vhodné nářadí. Nezbytností je kvalitní vrtačka, a to ideálně s příklepem, pokud vrtáte do betonu nebo tvrdé cihly. U sádrokartonu naopak příklep vypněte, v takovém případě bude stačit jemný chod.

Vybavení, které budete potřebovat:

  • vrtačka s příklepem (kvůli tvrdým cihlám nebo betonu),
  • vrtáky odpovídající velikosti a typu materiálu (např. do betonu, dřeva, sádrokartonu),
  • vodováhatužka, svinovací metr,
  • šroubovák nebo akušroubovák,
  • vysavač na prach nebo alespoň starý hadr,
  • při delším vrtání se budou hodit i ochranné brýle.

Pokud se bojíte, že něco navrtáte špatně, začněte vždy tenčím vrtákem. Menší díru lze snadno zvětšit, ale obráceně to už nepůjde.

Správný postup krok za krokem

Před samotným vrtáním si vše dobře změřte, teprve poté přichází na řadu vrtání. Postup ale bývá vždy podobný, jak na něj?

  1. Proměřte a naznačte si otvory tužkou. Zjistěte, kde je střed předmětu, kde budou otvory, a naznačte si je tužkou. U větších věcí si pomozte vodováhou, ať výsledek není nakřivo.
  2. Vyvrtejte otvory. Podle typu materiálu vrtejte ideálně s vysavačem nebo alespoň hadříkem pod vrtačkou.
  3. Zatlučte nebo zasuňte hmoždinku.
  4. Pomocí šroubováku upevněte šroub. U některých předmětů postupujte skrz závěsný systém, u jiných nejdříve přichytíte držák, až pak nasadíte věc samotnou.

U těžších předmětů, jako jsou větší zrcadla nebo poličky na knihy, se vyplatí udělat víc bodů ukotvení, případně zavolat na pomoc ještě někoho, kdo vám při montáži drží předmět na místě.

Co dělat, když se díra nepovede?

Může se stát, že vám vrták ujede nebo se otvor zvětší víc, než jste potřebovali, jde zkrátka o vteřiny. Pokud je to jen mírně, můžete zkusit do díry dát silnější hmoždinku nebo si ji lehce vypodložit kouskem dřevěného špalíčku, například sirkou nebo plastovým stahovacím páskem.

Pokud je ale poškození větší, bude nejlepší díru raději opravit. Otvor vyplňte sádrou nebo cementovou stěrkou a nechte zaschnout. Vrtat pak začněte znovu o pár centimetrů vedle.

Praktické tipy na závěr

  • Pokud nevíte, jakou hmoždinku použít, raději volte silnější variantu, kterou nic nezkazíte.
  • Vrták by měl být stejné tloušťky jako hmoždinka nebo jen nepatrně menší. Příliš velký otvor způsobí, že bude hmoždinka ve zdi „klapat“.
  • panelových domech pozor na ocelové výztuže, na které narazíte poměrně často. Vrták pak zadrhne nebo zčerná. Pokud se to stane, zkuste posunout otvor o kousek vedle.
  • Na křehké omítky používejte vrtání bez příklepu a raději nízké otáčky, ať se neodlupují kusy zdí.

Upevnit běžné předměty na stěnu zvládne běžný domácí kutil. Stačí si dobře rozmyslet, co kam přijde, vybrat správnou hmoždinku a pracovat v klidu. Výsledek pak bude nejen funkční, ale i bezpečný a estetický.


Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)

  
Úvod

Aktuální články