Technická místnost se často podceňuje. V plánku na papíře vypadá jako ten nejmenší čtvereček v rohu domu, ale ve skutečnosti se do ní musí vejít víc věcí, než si člověk na začátku uvědomuje. Když se navrhne špatně, chybí pak místo na pračku, bojler nebo sušák a vše se řeší provizorně. Naopak dobře promyšlená technická místnost vám ušetří nervy, prostor i peníze. Jak má být velká a jak ji navrhnout?
V první řadě je dobré si udělat seznam toho, co všechno se do této místnosti bude muset vejít. Není to jen kotel a pračka, jak si často lidé myslí. Patří sem spousta dalších věcí, které by jinak překážely jinde.
Nejčastěji technická místnost zahrnuje:
Když se vše sečte, zjistíte, že jde o pěknou sbírku objemných zařízení. A každé z nich potřebuje nejen půdorysné místo, ale i prostor kolem na manipulaci a fungování.
Univerzální rozměr neexistuje, protože záleží na typu domu i na zvolených technologiích. Obecně ale platí, že technická místnost by měla mít minimálně 6–8 m², aby se do ní vše pohodlně vešlo. Pokud má plnit i funkci prádelny, je lepší počítat s 10 m² a více.
Velkou chybou je udělat technickou místnost o rozměrech „tak akorát“ a bez návrhu, co bude místnost obsahovat. Do projektu se to sice vejde, ale při montáži a pozdější údržbě nastane problém – nebude kudy projít, kam odsunout pračku a k rozvodům se dostanete leda po čtyřech.
Raději tedy místnost navrhněte o metr delší, než abyste ji pak celý život proklínali. Pamatujte, že kromě samotné technologie musíte počítat i s manipulačním prostorem, policemi na drobnosti, věšákem na hadici od vysavače nebo košem na prádlo.
V praxi se často zapomíná, že kotel či bojler vyžaduje pravidelný servis, a technik se musí k zařízení pohodlně dostat – jinak vám to při první opravě dá velmi jasně najevo. Počítejte tedy nejen se stroji, ale i s člověkem, který s nimi bude pracovat.
Technická místnost by měla být snadno přístupná, ale zároveň by vás v domě neměla rušit. Vhodné je umístění v přízemí, ideálně u vstupu nebo u garáže, odkud se dají jednoduše navést všechny instalace. Pokud dům nemá sklep, stává se technická místnost zároveň skladem, takže se vyplatí ji situovat tak, abyste měli přístup k zahradě nebo ke garáži.
Důležitá je i akustika, pračka nebo tepelné čerpadlo nejsou zrovna tiché spotřebiče. Proto není ideální mít technickou místnost hned vedle ložnice. A nezapomeňte ani na větrání. Místnost plná technologií produkuje vlhkost i hluk, takže je dobré počítat s oknem nebo napojením na větrací systém.
Vyplatí se začít od seznamu technologií, které bude dům využívat. Čím dříve jsou tyto věci jasné, tím lépe se dá vše rozvrhnout. Projektant ocení, když mu dodáte představu o tom, zda budete mít tepelné čerpadlo, rekuperaci, solární panely nebo jen klasický kotel. Každá technologie má jiné nároky na prostor i napojení.
Na co nezapomenout při návrhu?
Užitečné je také vytvořit jednoduchý půdorysný náčrt, kde si vyznačíte, co kde bude stát. Vyhnete se pak situaci, kdy se zjistí, že se pračka nevejde vedle sušičky, protože kotel zabral polovinu stěny.
Technická místnost nemusí být jen provozním a nepěkným prostorem. Když se dobře navrhne, stane se praktickým zázemím celého domu. Dá se do ní schovat i věšák na prádlo, skříň na sezónní věci nebo malý pracovní kout. Většina lidí nakonec ocení, když je místnost prostornější, protože ji tím více mohou využít a mít tak vše na jednom místě.
Pokud si nejste jistí, vyplatí se poradit s projektantem nebo stavbyvedoucím ještě před zahájením stavby. Odborník dokáže z praxe odhadnout, jaké místo jednotlivé technologie opravdu zaberou, a upozorní vás na detaily, které laik snadno přehlédne.
Správně navržená technická místnost je investicí, která se dlouhodobě vyplatí. Nejenže vám ušetří čas a nervy při každodenním používání, ale zároveň zvýší komfort celého bydlení. Stačí jí věnovat trochu více pozornosti už při plánování a praktický pomocník je na světě.
Tisk 
PDF