Živý plot dřišťál neopadavý

Pro milovníky živých plotů a stálezelených keřů si představíme v dnešním článku trnitý, ale krásně kvetoucí keř Dřišťál Juliin (Berberis julianae). Právě ten se ideálně hodí pro nejrůznější druhy zahradnických výsadeb. Obecně se dřišťály dělí do tří skupin: opadavé, poloopadavé a stálezelené. Do poslední skupiny celoročně zelených dřišťálů se v posledních letech řadí stále více odrůd. Nejoblíbenějším a nejčastěji vysazovaným pro živé ploty však stále zůstává nenáročný Dřištál Juliin.

Živý plot z dřišťálu je ideálním řešením pro všechny, kteří si potrpí na soukromí. Četné a ostré trny dokáží nejednoho zvědavce odradit. Trny mohou být mírným minusem při zastřihávání a úpravě plotu. Kvalitní rukavice ale problém lehce vyřeší. Mezi hlavní výhody Dřišťálu Juliina patří velká odolnost vůči znečištění a krásně zelené listy po celý rok. Keř dorůstá výšky až 2,5 metru a zjara kvete menšími a aromatickými květy. Tvar keře je vzpříměný, i díky této charakteristice je pro výsadbu živého plotu dobrým výběrem. Na podzim se listy dřištálu zbarvují do temně červena a krásně tak doplňují modré bobule, kterými se keř pyšní.

Berberis julianae (Autor scott.zona CC)

Dřišťál červeny

Květ Dřišťálu

Pro sazbu Dřišťálu Juliina je vhodná humóznější zem a polostín. Dobře zvládá i návětrné polohy, nesvědčí mu naopak přímé zimní slunce, které ho může dokonce spálit. Keř zvládá i tuhé mrazy, listy jsou poškozovány až mrazem pod -18 °C. Mrazuvzdornost samotného dřeva keře je však ještě vyšší, uvádí se až -25 °C. Na celkovou péči je dřitál nenáročný, i delší období sucha zvládá bez žloutnutí listů. Na metr budoucího živého plotu je vhodné vysázet čtyři až pět rostlin.

Z dalších stálezelených dřišťálu stojí za zmínku Barberis candidula, tedy Dřišťál bělolistý. Patří  k pomalu rostoucím odrůdám a stejně jako Dřišťál Juliin je na jaře obsypán žlutými květy. Jedná se spíše o dekorativní odrůdu, která kvůli malé výšce najde své uplatnění spíše ve skalkách.