Jak zpevnit příjezdovou cestu k domu?

Příjezdová cesta k domu musí vzdorovat častému dešti, sněhu, mrazům i vysokým letním teplotám. Také by měla být odolná vůči mechanickému poškození a vykazovat vysokou pevnost pro zatížení jezdícími auty. Jedinou zárukou její dlouhé životnosti je kvalitní provedení a výběr vhodného materiálu.

Předtím než začneme s rekonstrukcí příjezdové komunikace, si musíme ujasnit několik věcí:

• Můžeme realizovat rekonstukci nebo je potřeba povolení z dotčených stran (majitelé pozemků, obec, sousedé, stát, provozovatelé sítí, vynětí ze zpf...)?
• Pro jaký účel chceme opravit příjezdovou komunikaci?
• Má se jednat pouze o dočasné zpevnění nebo bude plocha trvalá?
• Co se nachází pod stávající nezpevněnou komunikací?
• Co chceme, aby se nacházelo pod komunikací?
• Jak by měla cesta vypadat?

Vše je třeba plánovat již od začátku. Jelikož v průběhu opravy se již některé změny provádí složitěji. 

Ze začátku je velmi vhodné navštívit projektanta, který se danou problematikou zabývá. Ideálně kontaktovat osobu/firmu, která je blízko námi plánované zpevněné plochy. A náš záměr s odborníky nejdříve konzultovat.

Možnosti podle materiálu

• zatravňovací dlaždice (vegetační dlažba)
  • zelených ploch neustále ubývá ve prospěch betonu a plastu. Zeleň je vítaným osvěžením, zvláště pro majitele domů, kteří nemají zahrady. Tyto zelené zpevněné plochy nijak nebrání vsakovaní dešťové vody a jsou dostatečně pevné.
  • Na výběr máme zatravňovací tvárnice (beton, plast) nebo zatravňovací dlažbu
  • Pokládáme dvojím způsobem: buďto výstupky sousedních dlaždic dosedají na stěnu téměř těsně (mezera je asi 13 mm a vyplní se hrubým pískem) nebo výstupky proti sobě, čímž vznikne mezera dvojnásobná. Tyto mezery se vyplní zeminou. Množství zeminy už stačí k uchycení travin a jejich růstu. Také se dá použít rozpěrných prvků (polypropylenové distanční vložky nebo dřevo, které umožňují neomezené rozrůstání kořenů trávy). Při použití dřevěných rozpěrek (tzv. „ztracené“) zajistíme po jejich ztrouchnivění výživu kořenům. Vzájemný odstup dlaždic musí být nejméně 3,5 cm. Zasypeme pískem do ¾ a na něj navezeme zeminu a upěchujeme.
    • Vyspádování asi 2 % = 2 cm na 1 m.
  • Zatravňovací tvárnice pokládáme do zhutněného štěrkového lože (vždy od nejnižšího místa k nejvyššímu), vznikne tak ložní vrstva, kterou zasypeme směsí zeminy a písku.

• štěrk (hrubé drcené kamenivo s výplní jemného kameniva nebo s cementovou směsí)
  • nejjednodušší řešení, po odstranění svrchní zeminy položíme geotextílii, na ní navezeme makadam, rozhrneme a důkladně zhutníme (bagr, válec, vibrační deska). V případě potřeby ještě před pokládkou geotextílie zbudujeme drenáž.
  • Nezapomeneme na vyspádování pro odvod vody. Závěrem na vrstvu upěchovaného makadamu položíme jemný štěrk a opět zhutníme.

• dlažba betonová
  • od různých kostek až k zámkové dlažbě
  • díky rozmanitým tvarům, barvám a povrchům vynikají velmi přírodním vzhledem (imitace kamene, dřeva, starých cihel)
  • lze je různě kombinovat s ostatním materiálem a dát vzniknout zcela individuálnímu řešení
  • povrch je otryskáván, zrněn nebo broušen
  • dlouhá životnost, výborné mechanické vlastnosti
  • ideální pro velkou zátěž jsou tloušťky nejméně 80 mm, čím je tloušťka vyšší, tím vyšší zátěž snese

• lícové cihly
  • neobyčejně tvrdé a odolné: kus po kuse získávají svůj tvar a vypalují se při vysoké teplotě (1100 °C). Pro pojezd musíme jednotlivé prvky a mezery mezi nimi účinně propojit. Ideální je střídavá pokládka vazbou, při níž se jednotlivé řady cihel posouvají o polovinu své délky (jako při zdění) nebo se použije rybinový vzor či vazba diagonální, ve směru jízdy.
  • Krása a odolnost cihlové dlažby závisí na kvalitě provedení. Pokládají se do pískového lože (3 až 5 cm), které musí být zhutněné. Spád by měl být 2,5 cm na 1 m. Mezery se zaplní pískem, který zajistí pružné svázaní cihel k sobě.

• kámen (bloky z kamene)
  • velmi nákladný, ale extrémně trvanlivý, vždy bude nadčasový s nádechem luxusu
  • vhodné jsou desky ze žuly, kvarcitu (křemenec), porfyru, břidlice a pískovce o tloušťce alespoň 4 cm, vhodná povrchová úprava je otrýskáním, tedy drsná, ale rovná.
  • pokládka jako u lícových cihel
  • z kamene jsou známé dlažební kostky, méně či více opracované (bosované)

• keramika
  • cenově dostupná, konkurence betonových výrobků ve všech ohledech

• plast
  • nejčastější jsou zatravňovací panely
  • moderní stavební materiál PERWOOD, zatím na cestách léty neprověřený

• vymývaný beton
  • unikátní technologie, realizace přímo na místě
  • výsledný povrch zdařile napodobuje přírodní vzhled
  • využívaný na komunikacích s vysokým stupněm zatížení

• kamenný koberec
  • směs jemných přírodních oblázků s pojivem na bázi epoxidových nebo polyuretanových pryskyřic
  • jsou zdravotně nezávadné, stabilní vůči UV záření
  • pevné a odolné i pro extrémní zatížení
  • bezspárový
  • vhodný i pro renovaci starých dlažeb a cest

Ať už zvolíme jakýkoli materiál pro povrch příjezdové cesty, vždy bude realizován do zhutněného lože (štěrk, písek), při dodržení spádu a kvalitní pokládky. Jen tehdy nám bude cesta sloužit dlouhá léta k naší plné spokojenosti.