Jak poznáme, že je dřevo dostatečně proschlé?

Dřevo se v našich končinách využívá k nejrůznějším účelům. Vyrábí se z něho nábytek, používá se ve stavebnictví. Mnoho z nás také využívá dřevo k vytápění svých příbytků. Jedná se tedy o multifunkčního pomocníka. Ať už se rozhodneme dřevo využívat k jakémukoliv účelu, měli bychom si vždy ověřit, zda je dostatečně proschlé. V případě opačného stavu by jeho zpracování nemuselo být vhodné, jelikož by mohlo napáchat více škody než užitku. Jaká je tedy ideální vlhkost pro jeho využití a zpracování? Jak poznáme, že je dřevo dostatečně proschlé? Tak přesně na tyto otázky by Vám měl odpovědět následující text.

Vlhké dřevo je nutné nechat dostatečně proschnout

Vlhké dřevo není vhodné pro vytápění ani pro další způsoby zpracování. Než s ním začněme pracovat či topit je proto nutné, aby bylo řádně proschlé. V případě, že použijeme vlhké dřevo, vystavujeme se řadě nepříjemných problémů. Při vytápění může samozřejmě vlhké dřevo nadělat více škody než při jeho dalších způsobech využití. Proto bychom měli být na suchost dřeva obzvláště opatrní v případě zmíněného topení. Pokud budete spalovat dřevo vlhké, vystavujete se řadě problémů, které mohou skončit poškozením Vašeho majetku, požárem či ohrožením zdraví.

Proč je vhodnější používat vyschlé dřevo?

K výrobě či pro stavbu je důležité používat vyschlé dřevo z toho důvodu, že se s ním lepé pracuje a má samozřejmě lepší a déletrvající vlastnosti. V případě, kdy budete cokoliv vyrábět z mokrého dřeva, toto se časem, jak bude vysychat, může kroutit či praskat. Výsledkem toho by byla naprosto zbytečná práce.

Pokud používáte dřevo k vytápění je nutné podotknou, že když se topí mokrým dřevem, zaděláváte si na nepříjemné problémy v podobě ucpaných trubek, komína či poškození kamen. Při spalování mokrého dřeva se uvolňuje kreosot a dehet. Tyto dvě látky se následně usazují v kamnech i komíně, čímž snižují samozřejmě životnost, a mohou rovněž po nějakém čase způsobit i požár. Mokré dřevo je zároveň i složitější rozpálit, protože ve většině případů ze začátku spíše jen doutná a vydá menší množství energie pro vytápění, takže se mohou zvednout i celkové náklady a spotřeba.

Jaký je správný postup pro prosychání dřeva?

Dřevo nejlépe prosychá ve chvíli, kdy je pořezané na menší díly a je vyskládané. Ideální je, aby kolem složeného dřeva proudilo co nejvíce vzduchu. Jeho cirkulace totiž zajistí rychlejší a vhodnější vyschnutí dřeva. Poskládaně dřevo by samozřejmě mělo být chráněné proti dešti, takže se ideálně umisťuje pod nejrůznějších přístřešky či jinak zakrytou plochu. Vhodné je rovněž jeho umístění do kůlny apod. Ovšem pozor, není vhodné dřevo skladovat v uzavřených prostorách.

Dostatečně proschlé dřevo lze poznat několika způsoby:

• Pohledem - na řezu dřeva jsou vidět praskliny, které vznikly prosycháním.
• Podle zvuku - pokud o sebe “ťukneme” dvě kusy dřeva, mělo by tzv. “zvonit”.
• Pohmatem - vysokou vlhkost dřeva je možné rozeznat i pohmatem, obecně se traduje, že pokud dřevo studí, má zřejmě více jak 30% vlhkosti.
• Za pomoci sáčku - vložíme kousek dřeva do igelitového sáčku, zavážeme a necháme do druhého dne. Jestliže bude sáček uvnitř orosený, je dřevo stále velmi vlhké.
• Měření přístrojem - k měření vlhkosti dřeva se používají speciální vlhkoměry.

Ideální vlhkost dřeva:

• pro zpracování je cca 10% - 15%
• určeného pro topení je do cca 20%

Je třeba myslet na to, že každý typ dřeva má jinou potřebu doby schnutí. Ve většině případů platí, že čím déle, tím lépe. Dřevo se suší přibližně jeden rok, ale může se stát, že samozřejmě proschne i dříve či bude naopak potřebovat více času. Je proto vhodné myslet na naskladnění dřeva delší dobu dopředu, aby se nám nestalo, že dřevo nebudeme moci použít.